Všeobecné zpravodajství

Praha - Vládní návrh na zmírnění takzvaného náhubkového zákona do konce roku přijat nebude. Zabránila tomu ČSSD, která se postavila proti schválení této úpravy ve zrychleném řízení. Sněmovna po řadě odkladů dnes večer teprve začala normu projednávat, první kolo schvalování ale v závěru jednacího dne nedokončila. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb věří, že se předlohu podaří schválit alespoň do voleb.

Vládní novela má podle ministra upravit poměr mezi právem na soukromí a na svobodu projevu, neboť náhubkový zákon dává prvnímu z těchto práv přednost. Novela má proto mimo jiné umožnit zveřejnění informací o účastnících trestního řízení, pokud je to ve veřejném zájmu. "Tímto veřejným zájmem může být zájem na informovanosti veřejnosti a na veřejné kontrole nad politickým děním," uvedl Kocáb.

Znamenalo by to podle něj, že novináři už nebudou moci být trestáni za zveřejnění některých informací. Až soud by pak musel případně rozhodnout, zda byl v konkrétní kauze silnější veřejný zájem nebo právo na ochranu soukromí dotčených osob, míní Kocáb, jehož do vlády nominovala Strana zelených. Novela podle něj také omezuje zákaz zveřejňovat informace o obětech trestních činů. Poslankyně zelených Kateřina Jacques připomněla, že náhubkový zákon je předmětem kritiky mezinárodních institucí a organizací a že senátoři z různých stran zákon napadli u Ústavního soudu.

Novela náhubkového zákona, s níž vláda přišla koncem léta, by měla také snížit na pětinu pokuty za porušení jinak platného zákazu, který se měl původně týkat hlavně obětí trestných činů. Zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů, které nebyly použity jako důkaz v soudním jednání, novela zachovává.

Trestní zákon a trestní řád v současné podobě zakazují od 1. dubna zveřejnit identitu podezřelých a obětí některých trestných činů a citovat z policejních odposlechů. Média kritizovala především podle nich příliš tvrdé sankce - pětileté vězení či pětimilionovou pokutu. Vládní návrh počítá se snížením pokuty za daný přestupek u fyzických osob, a to z jednoho milionu korun na maximálně 200.000 korun, a z pěti milionů na jeden milion korun.

Značnou část podvečera poslancům zabralo téměř dvouhodinové dohadování se o smyslu takzvané karenční lhůty, tedy neplacení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. KSČM chce tuto lhůtu zrušit, proti byl bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který karenční dobu prosadil. Zmiňoval přitom statistiky, podle kterých se změna vyplatila. Za prvních osm měsíců roku 2007 Češi promarodili 2,1 milionu dní, za stejnou dobu letos jen 1,1 milionu dní, uvedl Nečas.

Komunisté a sociální demokraté ale namítali, že reálný život neodpovídá statistikám a neproplácení nemoci má negativní důsledky. Podle Anny Čurdové (ČSSD) lidé místo návštěvy lékaře čerpají řádnou dovolené nebo choroby přecházejí, protože se jim finančně nevyplatí jít na nemocenskou. Podle Nečase je to ale výhodné. Firma ušetří první tři dny placení nemocenské a zaměstnanci se sníží částka odváděná na pojistné. Podle Nečase tak vydělá člověk, který marodí týden včetně třídenní karenční doby, dokonce o něco málo více peněz než dříve.