newsletter 21/19

Úvodní slovo ředitele

R.U.R. - Automatické vytváření zpráv

Výstava k 30. výročí sametové revoluce

Studenti zpovídají známé novináře

Vysílejte přímý přenos odkudkoli

ČTK tvoří zprávy pro aplikaci
Počasí & Radar

Letní programy absolvovalo 24 studentů, ČTK spojila síly s LFŠ

Akademie ČTK nabízí nový mediální seminář pro učitele

Rodinný rozhovor s Jakubem Dospivou

Četkaři přednášeli na deseti školách

Exkurze píáristů v ČTK

V listopadu 2019 se Četka opět otevře veřejnosti

Akademie ČTK učila zahraniční novináře jak pracovat s multimédii

Hospodaření ČTK v roce 2018

Úvodní slovo generálního ředitele

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, kolegové a přátelé,

pomalu končící rok 2019 byl plný různých událostí nejen doma a v zahraničí, ale také přímo v ČTK. Pokročili jsme v práci na automatizaci některých rutinních kroků ve zpravodajství a nyní se zabýváme možnostmi, jak využít umělé inteligence. Jak ukázala konference Evropské aliance tiskových agentur EANA, kterou jsme uspořádali v září v Praze, je to téma, kterým se agentury zabývají poměrně intenzivně. Proto bylo užitečné si vyměnit zkušenosti a nápady.

Výrazně jsme rozšířili záběr akcí, na kterých ukazujeme, jak ČTK pracuje a funguje, jak se rozhodujeme ve zpravodajství, jak ověřujeme a jak vlastně zpráva ČTK vzniká. Zaměřujeme se především na mladé a cítíme u nich skutečný zájem tyto věci znát a pochopit. Doufáme, že se nám dosah tohoto našeho působení podaří znásobit díky novému kurzu pro učitele, který jsme v Akademii odstartovali v září.

Cílevědomě pokračujeme v digitalizaci fotoarchivu ČTK. Nově máme zdigitalizováno všech více než 300 popisových knih, které jsou vlastně klíčem do archivu. Nyní je prostřednictvím externího dodavatele převádíme do databázové podoby. Vzhledem ke specifikám tohoto podkladu (rukopisné vpisky, nekvalitní psací stroje) víme, že se nepodaří vše převést strojově a že to vůbec není snadný projekt, který bude nějaký čas trvat. Vedle toho jsme se domluvili s Národní knihovnou, že by nám její odborníci pomohli modernizovat fyzický archiv fotografií a všechny snímky digitalizovali. To je projekt, který na popisové knihy logicky navazuje a bude poměrně dlouhý a rozsáhlý.

Za pozornost stojí i výstavní činnost. Na loňskou úspěšnou putovní výstavu Okamžiky století jsme letos navázali rovněž putovní expozicí Okamžiky sametové revoluce, která po premiéře v Uherském Hradišti přijede v listopadu do centra Prahy. Vedle toho jsme připravili i dvě výstavy „na klíč“ pro externího objednavatele.

Samozřejmě hlavní práce byla ve zpravodajství, kde se nám podařilo spolehlivě pokrýt klíčové události doma i ze zahraničí. Zpravodajství je bezpochyby hlavní činností, ale také nikdy nekončícím procesem. Na zpravodajství jsme pustili prvního, zatím opravdu maličkého robůtka, kterého vydávající redaktoři vedli velice pevně za ruku. Nicméně spolupracujeme s dalšími subjekty na mnohem větším projektu, který by nám umožnil generovat z dat tisíce sdělení ročně.

Silný impuls dostaly naše služby, které jsou určeny primárně klientům mimo média, tedy nabídka oddělení Protext a Akademie. O Akademii jsem už psal, Protext dokázal nabídnout služby ve prospěch zadavatelů usilujících o propagaci své činnosti, projektu, záměru, které jsme dosud nikdy nezajišťovali. Rozvoj ještě zdaleka neskončil a domnívám se, že zde je poměrně značné pole, které můžeme ještě zorat.

ČTK i nadále zůstala prosperujícím, ziskovým podnikem, který znovu získal ocenění Bisnode se známkou AAA. Podle tohoto nezávislého ratingu patří ČTK mezi ekonomicky nejstabilnější firmy v České republice a splňuje nejpřísnější ekonomická kritéria pro získání Czech Stability Award.

Podrobněji se o vybraných akcích dočtete dále. Přeji vám, abyste se zde dozvěděli věci zajímavé a užitečné, a děkuji za podporu a přízeň naší národní tiskové agentuře, již stojednaleté ČTK. Možná se s některými z vás uvidíme na letošním dnu otevřených dveří v ČTK.

Podpis Jiří Majstr

R.U.R. - Automatické vytváření zpráv

ČTK uspěla jako jediný český subjekt v posledním kole programu Google DNI s projektem vývoje univerzálního systému pro generování českých textů na základě šablon a dostupných dat a na vyhledávání relevantních fotografií.

První výsledky projektu, jehož partnery jsou dále vydavatelství Economia a vývojářská firma Geneea Analytics specializující se na využití umělé inteligence v oblasti zpracování textů, mají být k dispozici na začátku příštího roku.

ČTK tímto projektem navazuje na své dlouholeté aktivity v oblasti automatizace, tentokrát však již s možností zpracovávat různé typy dat z různých oblastí, uživatelsky připravovat vzory zpráv a se zapojením nástrojů umělé inteligence.

Naším cílem je nyní zjednodušit málo zajímavou práci při tvorbě rutinních zpráv, zpravodajství zrychlit, zpřesnit a rozšířit jeho záběr. Vzdálenější metou je pak využití umělé inteligence pro vyhledávání nových informací a zejména jejich souvislostí.

Tímto směrem je více zaměřený druhý projekt, kterého se nyní účastníme ve spolupráci s pracovišti hned tří vysokých škol: Fakulty sociálních věd UK, Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. Ten má během tří let vést nejen k vytvoření nástrojů, které mohou novinářům pomoci hledat souvislosti v textových databázích a tvořit podkladové části zpráv, ale má také zkoumat dopady takových nástrojů na práci novinářů, na její změny a výsledky. Práce vědců je v tomto případě financována z grantového programu Technologické agentury ČR.

Výstava k 30. výročí sametové revoluce

Výstava Okamžiky sametové revoluce bude po úspěšném červnovém startu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a se zastávkou v Olomouci dále k vidění celý listopad v Praze v ulici Na Příkopě.

Výstavu připravila k 30. výročí sametové revoluce Česká tisková kancelář (ČTK). Vznikla na základě projektu, který ČTK spustila na začátku roku 2019. Jeho cílem bylo posbírat fotografie z listopadových událostí roku 1989, především z regionů.

Na výstavě je tím pádem tak trochu jiný pohled na revoluci a celý revoluční rok. ČTK má ve svém bohatém archivu množství fotografií z Prahy a okolí, které tvoří zhruba polovinu výstavy. Druhou polovinu se podařilo získat z regionů, od různých spolků i jednotlivců. Vznikla tak unikátní kolekce mapující revoluční rok napříč republikou.

Po listopadovém uvedení v centru Prahy budou výstavní stojany s desítkami snímků přesunuty do Nových Butovic před multižánrový umělecký prostor Czech Photo Centre, kde zůstanou do konce ledna 2020.  

ČTK připravila v roce 2018 ke 100 letům republiky průřezovou exteriérovou výstavu Okamžiky století, která byla určena široké veřejnosti všech generací. Výstava začala svou pouť po republice v dubnu 2018 v zahradě Valdštejnského paláce v Praze. Dále ji hostilo Brno, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, České Budějovice, Šumperk a Uherské Hradiště, odkud se vrátila zpět do Prahy před Czech Photo Centre v Nových Butovicích, kde byla k vidění až do 11. ledna 2019.  

Studenti zpovídají známé novináře

Moderátorka České televize Světlana Witowská byla v únoru prvním hostem nového cyklu moderovaných debat se známými novináři, kterou připravila Akademie ČTK. Debaty s názvem Studenti versus … (zpovídaná osobnost) jsou určeny pro studenty vysokých a středních škol, ale organizátoři samozřejmě nezakážou vstup ani starším zájemcům.

„Chtěli jsme interaktivní formou představit nejen samotnou osobnost, ale také ukázat ČTK mladým lidem v jiném světle. Že jí buď zpovídané osobnosti prošly, nebo s její produkcí takřka denně pracují,“ řekl ředitel strategie a rozvoje ČTK Jaroslav Kábele. „Studenti jsou pro nás velmi důležitou skupinou. Dříve nebo později budou v rozhodovacích funkcích a my chceme, aby o ČTK věděli co nejvíce a chtěli si nějakou službu objednat,“ dodal.

Zatím studenti debatovali kromě Světlany Witowské s moderátorem DVTV Martinem Veselovským, investigativním reportérem Jaroslavem Kmentou, moderátorem ČT Danielem Stachem, ex-bruselským zpravodajem ČTK Jakubem Dospivou a místopředsedou představenstva fotbalové Slavie Tomášem Syrovátkou.

V moderátorské roli se dosud vystřídali provozovatel webu MladýPodnikatel.cz Jiří Rostecký a absolventka Letní školy ČTK Klára Dedková. Debata se nenahrává, aby mohli být hosté uvolněnější a nebáli se říct i něco ze zákulisí jejich profese. Světlana Witowská tak hovořila například o závěrečné debatě před volbou prezidenta v lednu 2018 mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, Jaroslav Kmenta o pátrání po pachatelích vraždy mafiánského bosse Františka Mrázka, Tomáš Syrovátka o svých zážitcích při setkání se smetánkou fotbalové Evropy.

Moderované debaty budou nadále pokračovat. Vaše tipy na hosty nám posílejte na akademie@ctk.cz.

Vysílejte přímý přenos odkudkoli

Od loňského jara nabízí ČTK ve svém PR servisu Protext komerční videostreaming. Je to zjednodušeně řečeno přímý přenos z jakékoli akce, kterou pořádá státní či veřejná instituce nebo soukromá firma a chce, aby ji sledovala širší veřejnost.

ČTK vyšle na událost kameramana a zajistí distribuci videa přes internet do redakcí všech médií, pro která je pak užití zdarma – vysílání platí zadavatel. ČTK tak podporuje rozšiřování výstupů z dané akce, protože materiál dává k dispozici všem svým odběratelům.

Záleží jen na editorovi webu, jak se mu zdá obsah zajímavý a využitelný pro vlastní čtenáře. Pak pro něj není nic lehčího než tzv. embed kód videopřehrávače zkopírovat do své stránky a přehrávat video ve svém článku a se svými reklamami.

Garantovaně se video odvysílá na zpravodajském webu ČTK Českénoviny.cz a na facebookových stránkách Protext ČTK. „Pochopitelně si může přímý přenos odvysílat na svých webových facebookových stránkách i klient a jeho partneři a spřízněné weby. Snažíme se odkaz na video šířit také mailem a na sociální sítě. Klientovi můžeme doložit, kde všude se video zobrazilo. Lze díky tomu dosáhnout i velké sledovanosti v tisících až desetitisících zhlédnutí,“ říká ředitel strategie a rozvoje ČTK Jaroslav Kábele.

S některými provozovateli webů (Mafra, Economia, Info.cz) má ČTK domluvenou možnost, že garantovaně odvysílají domluvený přenos, když si zadavatel připlatí – rozšíří tím zásah své propagace v médiích. Pokud klient má svého kameramana, zařídí ČTK „pouze“ distribuci signálu.

Po skončení akce zůstává přenos na webu jako záznam a je k dispozici klientovi i divákům jako záznam. Zadavatel si také může objednat vyrobené krátkého sestřihu třeba i s titulky v angličtině, aby se mohl prezentovat v zahraničí.

Vysílat se dá odkudkoli. Z velkého sálu pro 1500 lidí, z konferenční místnosti o kapacitě 100 účastníků nebo třeba jen z kanceláře, kam se vejde jen pět lidí, ale firma potřebuje svou prezentaci odvysílat do svých poboček na několika místech republiky.

Zatímco v roce 2018 při startu služby odvysílala ČTK celkově 40 videostramingů na zakázku, letos už jich bylo 55 a další jsou v plánu.

Mezi nejsledovanější komerční vysílání patřily představování nových modelů Škoda Scala a Škoda Kamiq, sněm hnutí ANO, kongres ODS, kulatý stůl o rozvoji Letiště Václava Havla, seminář o využití eurodotací po roce 2020, workshop o rozvoji 5G sítí nebo přenos ze slavnostního udělování cen Právník roku.

Počasí & Radar Počasí & Radar Počasí & Radar Počasí & Radar

ČTK tvoří zprávy pro aplikaci Počasí & Radar

ČTK začala od května připravovat aktuální zprávy pro meteorologickou aplikaci Počasí & Radar.

Kromě oblíbené textové předpovědi počasí, která vychází z meteorologických dat, mohou uživatelé přímo ve svém mobilním telefonu najít i zajímavé statistiky a aktuální informace z meteorologie, klimatologie či životního prostředí. „Všem fanouškům počasí se budeme snažit přinést to nejzajímavější, co se v Čechách, ale i ve světě v těchto oblastech děje,“ komentuje rozsah zpráv Martina Bekešová, produktová manažerka aplikace Počasí & Radar.

Aplikace Počasí & Radar je jednou z nejoblíbenějších aplikací mezi českými uživateli lépe díky přesnosti předpovědí a přehlednosti. Má řadu praktických funkcí, třeba několik druhů předpovědí, obsahuje výstrahy před bouřkami, vichřicemi a jinými nepřízněmi počasí, informace o teplotě moří v přímořských lokalitách, pylové zprávy pro alergiky, v zimě aktuální informace o sněhových podmínkách v mnoha lyžařských střediscích. Uživatel si v neposlední řadě může vytvořit seznam oblíbených lokalit.

Tvůrcem aplikace Počasí & Radar je německá meteorologická společnost Wetter Online, která od roku 1996 připravuje předpověď počasí pro celý svět s velkým profesionálním nasazením a osobním nadšením. Společnost Wetter Online je největším poskytovatelem meteorologických služeb v Německu a prostřednictvím aplikací také v dalších 40 zemích světa. Více než 100členný tým zaměstnanců společnosti Wetter Online se denně stará o to, aby se k uživatelům dostala přesná a spolehlivá předpověď počasí.

Aplikace Počasí & Radar je na českém trhu od roku 2015 a těší se mimořádné oblibě.

Aplikaci je možné zdarma stáhnout pro Android i iOS:
https://play.google.com/store/apps/details?id=de.wetteronline.wetterapp&hl=cs
https://itunes.apple.com/cz/app/weather-radar/id545993260?mt=8

Letní programy absolvovalo 24 studentů, ČTK spojila síly s LFŠ

Vzdělávací programy, které ČTK připravila bezplatně na léto zejména pro studenty vysokých škol, letos zdvojnásobily svou kapacitu. Uprostřed prázdnin absolvovalo 12 mladých lidí již třetí ročník týdenní Letní školy ČTK v pražských redakcích agentury. Volně na ni navázaly dva pětidenní novinářské workshopy, které ČTK uspořádala v rámci festivalu Letní filmová škola (LFŠ) v Uherském Hradišti.  

Během Letní školy ČTK, kterou připravila od 22. do 26. července Akademie ČTK společně s vedením zpravodajství agentury, měli její účastníci možnost vyzkoušet si práci v redakcích v pražském sídle ČTK. Studenti domácích a zahraničních vysokých škol také debatovali se špičkovými agenturními novináři. O své práci si s nimi povídal například fotoreportér ČTK, držitel ceny World Press Photo Roman Vondrouš nebo bruselský zpravodaj agentury Jakub Dospiva, který se letos v létě po šesti letech vrátil zpět do pražské redakce.

„Úroveň letošních účastníků byla velmi vysoká. Bylo vidět, že vedle orientace v domácím i světovém dění si dobře rozumí i s češtinou, což dnes ne vždy bývá obvyklé i u zkušenějších novinářů,“ řekl šéfeditor ČTK Zdeněk Fučík, který měl organizaci Letní školy ČTK na starosti. S některými absolventy se ČTK dohodla na další spolupráci

Akademie ČTK Akademie ČTK

Akademie ČTK nabízí nový mediální seminář pro učitele

I učitelé se mají co učit, ukázal nový seminář mediální výchovy pro pedagogické pracovníky, který v září rozjela Akademie ČTK. Kantoři z Prahy i regionů nahlédli pod pokličku četkařského zpravodajství, když navštívili newsroom, šéfredaktorka Radka Marková je seznámila i s redakčním systémem. S ředitelem Akademie ČTK Jiřím Chrástem pak probrali, jak vypadá dobrý titulek nebo špatná tisková zpráva. Jednodenní seminář je určen pro učitele základních a středních škol.

Podle většiny pedagogů je mediální výchova ve školách stále nedostatečná, učí se v rámci jiných předmětů, především českého jazyka nebo občanské nauky. Kantoři si podklady pro výuku většinou hledají a tvoří sami. Na semináři tak ocenili především praktická cvičení - psaní zpráv, titulků, backgroundů.

„Informace k tvorbě zprávy byly jasné, stručné, výstižné, práce s textem vyčerpávající, ale efektivní. To, jak nepsat a jak lze i ze špatného textu nakonec udělat dobrou zprávu. Pokusím se totéž učit děti,“ uvedla Miloslava Sklářová z kutnohorské základní školy.

Kantory zajímalo i to, jak redaktoři zprávy získávají, vyhodnocují a ověřují. „Zejména jsem ocenila informace o tom, co je a jak funguje ČTK, jakým způsobem získává, zpracovává a dále předává, prodává zprávy,“ uvedla kantorka z pražské Vyšší odborné školy zdravotnické Táňa Holasová.

Podle výzkumu společnosti Median pouze 30 procent učitelů používá k mediální výchově učebnici. Zbytek hledá zdroje na internetu. Problémy se týkají i vzdělávání - pro tři čtvrtiny učitelů je těžké si najít o kurzu k mediální výchově nějaké informace a 63 procent učitelů neví, kde kurzy vyhledat.

Podle Michala Kaderky z pražského Gymnázia Na Zatlance, kde je mediální výchova už několik let samostatným předmětem, je potřeba učitele školit především na praktických ukázkách, například porovnávat různá zpracování jedné události různými médii. „Na tohle má Četka know-how, tomu by se měla věnovat,“ uvedl kantor, který pro své kolegy zveřejňuje na webu www.svetmedii.info lekce z mediální výchovy, včetně pracovních listů.

Hlavním cílem zapojení ČTK do mediální výchovy v českém vzdělávacím systému je zlepšení mediální gramotnosti, ale také rozšíření povědomí o značce ČTK a tvorbě jejího zpravodajství. Zástupci ČTK se už v létě zapojili do Týdnů mediálního vzdělávání, které pořádá Člověk v tísni v rámci programu Jeden svět na školách.

Rodinný rozhovor s Jakubem Dospivou

Dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu Jakub Dospiva (jd) se po šesti letech vrátil zpátky do Prahy, kde nastoupil na místo editora v zahraniční redakci. S manželkou Martinou Vašíčkovou (vas), bývalou zpravodajkou ČTK v Rusku, která nově posílí tým Akademie ČTK, si pro Newsletter povídali o svém pobytu v Belgii.

Co se ti vybaví jako první, když se řekne Brusel?

Schumanova křižovatka.

Proč?

Protože ji znám jak své boty, v posledních letech jsem tam byl skoro každý den. Je to kruháč a stanice metra, soustředí se tam většina klíčových unijních institucí. A pamatuju si, jak ta nástupiště v průběhu let měnila podobu, rekonstrukce stanice se vlekla tempem vpravdě pomalého belgického šneka.

A kromě Schumana?

Ixelles, protože tam jsme žili. Centrum, protože je potřeba ho znát. Matonge, protože je malebné a plné kadeřnictví pro konžské Belgičany. Woluwe, protože mi to vždycky přišlo srandovní, jak se jmenuje. Anderlecht, protože znám fotbalový klub a Molenbeek, protože jsem o něm musel kvůli teroristickým útokům několikrát psát.

Jaká chuť, vůně, barva se ti vybaví ve spojitosti s Bruselem?

Těžko říct. Šedomodrá? Kvůli nebi? Modrá kvůli vlajce EU. Vůně, to nevím, možná vůně deště, v Bruselu skoro pořád prší. Pokud jde o chuť, tak andaluzská omáčka na hranolky. Na ty belgické, dvakrát v sádle smažené.

Projel jsi celkem dost metropolí světa, žili jsme v Moskvě, vnímáš rozdíly? V čem je Brusel jiný?

Brusel je – podle mě– zajímavý hlavně tím, že to je v zásadě malé město, sice s bohatou historií, ale v podstatě nevýznamné. Ony klíčové evropské instituce do něj před lety „spadly“ hlavně proto, že se velké evropské země nechtěly hádat, a tak vybraly právě malý a „nevinný“ Brusel. Dnes si tam tak, kromě lidí z bývalých belgických kolonií a imigrantů z celého světa, na hranolkách a třešňovém pivu pochutnává celá, ne moc malá armáda Evropanů z nejrůznějších koutů našeho světadílu. A to je pravda zajímavá odlišnost od, co já vím, Říma nebo Paříže.

V Bruselu jsi pracoval jako zpravodaj Četky šest let, obhospodařoval jsi evropské instituce, ale i NATO. Co tě nejvíc bavilo?

Složitá otázka. Cestování? Odpovědnost? Stres? Summity až do rána? Bavila mně ta stálá potřeba učit se nové a nové věci, o hospodářské problematice, o migračních pravidlech a tak podobně. Dlouho jsem psal o vojácích a armádě, a tak NATO a dění tam byla - s jistou nadsázkou - možnost odreagovat se od unijních témat. A bavilo mě psát reportáže z "nedůležitých", ale zajímavých oblastí - veletrh čokolády, třeba.

Lišila se tvoje práce v Bruselu nějak radikálně od práce v Praze (v domácí redakci jsi měl na starosti nejprve armádu, později vládu)?

Ano a ne. Byl jsem na to sám. V Četce v Praze byla velká přidaná hodnota existence „týmu“, to, že agenturní zpravodajství je skupinová práce. V Bruselu byla odpovědnost jen moje. Jinak je novinařina řemeslo a má svá pravidla a strukturu, takže v tomhle ohledu žádná změna. Bylo to obsáhlé a nekončící, někdy hrozilo, že se člověk utopí. A samozřejmě se hodně věcí – přes pochopitelný důraz na českou problematiku a české zdroje – často odehrávalo v cizích jazycích.

Malá česká novinářská skupinka tak do určité míry i kvůli okolnostem spolupracovala víc, než by tomu bylo mezi konkurenčními médii v Praze. S díky proto vzpomínám na lidi jako Ondřej Houska, Filip Nerad a Viktor Daněk z Českého rozhlasu a na kluky z televize, Boba Vostála, Lukáše Dolanského a jejich kameramany.

V rámci práce pro agenturu jsi hodně cestoval. Kam jsi jezdil pracovně nejradši?

Už roky mám rád Londýn, ale pracovně jsem tam nebyl tak moc, jak jsem se těšil – kvůli brexitu se Britové zřekli svého půlročního unijního předsednictví. Společně jsme si určitě oblíbili Paříž, s její pohodou a výstavami. Mě moc bavilo jezdit do Nizozemska, je to příjemná země, která by Česku mohla být v mnoha ohledech vzorem. A překvapily mě a zaujaly pracovní cesty do Bulharska nebo Rumunska. Třeba několik dní v Sibiu, což je malé městečko v Rumunsku, bylo úchvatných. To město je klenot, o kterém se skoro neví.

Samostatnou kapitolou je Lucembursko, kde se pravidelně třikrát do roka odehrávala celá sada jednání členských států EU. Ty cesty tam jsem měl rád, dvě hodiny samoty v autě s oblíbenou muzikou. Nakonec jsem si tam našel i prima hotel, skoro u lesa, kde jsem se vlastně stal „štamgastem“, už si mě tam pamatovali a sami potěšeně zdravili.

V Belgii jsme hodně cestovali i s dětmi. Mně se třeba líbilo, když jsme ráno o víkendu sedli do auta a za hodinu byli u moře.

Ano. To halt v Česku nezažijeme, budeme se muset zase naučit chodit po kopcích, těch tady máme nepochybně víc, než mají v Belgii. Ale to moře bylo strašně mělké, kluky to bavilo, dospělý musel jít asi kilometr, než měl vodu aspoň po pás.

Ale je fakt, že z Bruselu se dobře cestuje kamkoliv po západní Evropě, je to z něj vlastně všude blízko, vlakem do Londýna, Amsterodamu nebo Paříže jsme byli do dvou tří hodin.

Prozradím na tebe, že ještě víc než psaní zpráv tě baví focení. Bylo focení pro agenturu v Bruselu něčím jiné?

Mezinárodností a exkluzivitou focených, myslím, na summitech EU. Ta činnost mě skutečně baví a byla dobrá škola pozorovat kolegy z renomovaných agentur, kterých na takový summit vždycky bylo několik. Na druhou stranu své fotky nepřeceňuji, dokumentace příchodů na bruselská jednání skutečně není něco, za co by hrozilo Czech Press Photo.

V Bruselu jsme zažili i perné chvilky, třeba když sis natřikrát zlomil čelist…

No jo, pravda. Pak jsem měl měsíc zadrátované čelisti k sobě, kluci byli nadšení, že je nemůžu komandovat a konzumoval jsem jen brčkem tekutou stravu. A takhle jsem absolvoval summit NATO ve Walesu, místní tam obdivovali můj uzavřený anglický přízvuk.

Vedení v Praze tě hodně chválilo za tvou práci se sociálními sítěmi. Jak moc jsou pro práci Četkaře důležité?

Facebook je zábava, kde komunikuji jen s přáteli a známými. Instagram vnímám jako „odkladiště“ nebo zápisník vizuálních momentů, často zachycených na mobil, a ne na fotoaparát. Na twitter skoro nepíšu, přesto právě twitter byl v Bruselu v mnoha ohledech klíčový jako zdroj informací. Potřeba sledovat ty „správné“ účty a lidi je důležitá, ale i tady platí agenturní know-how ohledně toho, které zdroje znát, kterým důvěřovat a jak věc velmi rychle ověřit.

S kolegy jsem před lety zažil i předsedu Evropské rady Hermana van Rompuye, který na twitteru potvrdil věc, o níž jsme věděli, že přijde, ale nevěděli jsme kdy. Poté, co jsme jako správná agentura vydali fleš, předseda svůj tweet smazal, protože ho pustil do světa moc brzo. Vydal ho znovu asi až za 20 minut, kdy byla ona věc skutečně finálně schválena. Od té doby jsme žertovali, že heslem naší bruselské pobočky je „ČTK – rychlejší než pravda“. Protože ta fleš byla fakticky správně, jen vyšla 20 minut před tím, než se ona věc skutečně stala.

Tolik k sociálním sítím. V tom širším slova smyslu je sociální síť – jako síť těch správných kontaktů ve společnosti – přece tím základním pracovním nástrojem, co novinář musí mít.

V Belgii jsme žili celá rodina, kluci chodili do klasické „ecole communale“, takže dnes mluví francouzsky líp než my dva dohromady. Začátky ale byly krušné, jsem si třeba myslela, že se budeme vracet po dvou měsících, protože Ondra, tehdy čtyřletý, si vůbec nemohl zvyknout na belgickou školku. Jak jsi to vnímal ty?

Upřímně řečeno jsem doufal, že to Ondra zvládne, já měl taky docela krušné začátky. A viděl jsem, jak to trápí tebe, takže jsem se modlil, aby ta krize netrvala nějak extra dlouho. Naštěstí jsme objevili Paola, budoucího Ondráškova nejlepšího kamaráda, a s ním naše tamní dobré známé v podobě jeho česko-italské rodiny, a věci se začaly měnit k lepšímu.

Dneska jsem rád, že jsme to všichni dali a myslím, že kluci mají – přinejmenším co se jazyka týče – skvělý základ pro budoucnost. S nadsázkou bych řekl, že je škoda, že už není post v Londýně nebo v Americe, lepší jazykový kurz než pár let žití v dané zemi asi neexistuje.

Co bys doporučil Petrovi, svému nástupci v Bruselu?

Klid a odstup. Ne všechno, co se děje v „bruselské bublině“, je skutečně důležité. Na druhou stranu Petr přichází ve velmi zajímavé době. A jak jsem měl možnost poznat jeho rodinu, bude mít i on skvělé zázemí.

Vyber ze dvou variant tu svou:

Vafle, nebo štrůdl? - Štrůdl
Komiks, nebo detektivka? - Sci-fi
Hranolky, nebo knedlík? - Hranolky
Pralinky, nebo Studentská pečeť? - Pralinky. A pak Studentská pečeť
Déšť, nebo sníh? - Sníh
Čůrající chlapeček, nebo sv. Václav? - Kráčející muž od Giacomettiho a miminka na vysílači
Moře, nebo hory? - Hory
Mousse au chocolat, nebo pudink? - Mousse

Četkaři přednášeli na deseti školách

V posledních šesti týdnech školního roku se už potřetí konaly Týdny mediálního vzdělávání (TMV), které v rámci projektu Jeden svět na školách pořádá společnost Člověk v tísni. Mezi studenty středních a vyšších ročníků základních škol zamířila letos i pětice novinářů z ČTK.

Šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková, její zástupce a šéfeditor Jan Vavrušák, šéfeditor Zdeněk Fučík, vedoucí zahraniční redakce Stanislav Mundil a vedoucí brněnské redakce ČTK Jan Tomandl debatovali o práci novinářů v ČTK i fungování médií obecně na celkem deseti školách. Kromě Prahy a Brna zavítali například i do Jihlavy, Tišnova, Benátek na Jizerou, Soběslavi, Poděbrad či Frýdlantu. 

Další tři třídy přijely v červnu v rámci TMV na exkurzi do pražského sídla agentury. Studenti z Frýdku-Místku, Dobrušky a Mnichova Hradiště tak měli možnost nahlédnout do kuchyně agenturního zpravodajství, mimo jiné přímo v hlavním newsroomu ČTK.

Týdny mediálního vzdělávání odstartovala 20. května panelová diskuse v Goethe Institutu v Praze. Zapojila se do ní i šéfredaktorka zpravodajství ČTK, která odpovídala na dotazy studentů společně s moderátorkou ČRo Radiožurnálu Marií Bastlovou a šéfredaktorem Deníku N Pavlem Tomáškem.

Záznam debaty zde:
https://www.facebook.com/SeznamZpravy/videos/454128355343558/

Akademie ČTK Akademie ČTK

Exkurze píáristů v ČTK

Od jara jsme několikrát pootevřeli dvířka do ČTK kolegům z PR agentur. Komentovaná prohlídka a historky ze zpravodajských cest v podání zástupce šéfredaktorky Jana Vavrušáka zaujaly i otřelé PR pracovníky. Všichni se shodli, že bylo zajímavé vidět Četku zevnitř.

Michal Kebort ze ERU: "Velmi příjemná forma seznámení s činností ČTK."

Lidija Erlebachová: "Také děkuji za tento nápad a realizaci! ČTK má úžasnou atmosféru..."

Jan Řezáč: "Díky za super exkurzi a hlavně úplně boží neformální povídání u piva. Celý team maximálně nadšený."

V listopadu 2019 se Četka opět otevře veřejnosti

V rámci oslav stého výročí svého založení uspořádala ČTK loni na podzim  první den otevřených dveří ve své historii. Do sídla agentury v pražské Opletalově ulici přišlo 17. listopadu 2018 zhruba 700 lidí. 

Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti ČTK mimořádně otevře své brány i letos, tentokrát u příležitosti oslav 30. výročí sametové revoluce. Den otevřených dveří se uskuteční 16. listopadu 2019 od 09:00 do 16:00. 

Návštěvníci se opět budou moci dozvědět zajímavé informace o historii i současné práci národní tiskové agentury, průvodce jim stejně jako loni budou dělat její vedoucí pracovníci. 

Veřejnost si bude moci prohlédnout dálnopisy, psací stroje, historické fotoaparáty i nejmodernější zpravodajskou techniku a nahlédnout do míst, v nichž vzniká zpravodajství, které využívají média nejen v České republice. Chybět nebude ani focení ve fotoateliéru ČTK.

Akademie ČTK Akademie ČTK Počasí & Radar Počasí & Radar

Akademie ČTK učila zahraniční novináře jak pracovat s multimédii

Základy fotožurnalistiky i práci s videem a textem si v září na třídenním kurzu Akademie ČTK vyzkoušeli mladí novináři z členských zemí Evropské aliance tiskových agentur (EANA). Zkušenosti z využívání multimédií ve zpravodajství sbírali v Praze novináři z Kypru, Slovinska, Turecka, Srbska, Ukrajiny a Slovenska. Je to vůbec poprvé, co EANA v zahraničí takovou akci pro své novináře uspořádala. Mladým kolegům o své práci povídali například fotoreportér ČTK a držitel ceny World Press Photo Roman Vondrouš nebo stálý zpravodaj AFP v Praze Jan Flemr.

"Strávili jsme tři dny s mladými, zvídavými novináři. Pracovali na sále i v terénu, psali, fotili, natáčeli video. Bylo vidět, že je to baví, a nás to velmi bavilo s nimi. Nebylo to totiž jenom jednostranné předávání zkušeností. I nás to velmi obohatilo, už například jenom jejich pohledem na novinářskou práci," říká ředitel Akademie ČTK Jiří Chrást, který se s mladými kolegy podělil o základy zpravodajské práce.

Zahraniční žurnalisté ocenili především to, že se na kurzu prolínala teorie s praxí. Vše, o čem se školiteli mluvili, si okamžitě vyzkoušeli. "Byla to skvělá příležitost k výměně zkušeností a pochopení, jak různé agentury pracují," uvedla za všechny novinářka z Ukrajiny Julija Ovsjaniková, která coby fotografka uvítala především možnost zdokonalit se v psaní zpráv.

Profesionální práci lektorů si zase pochvalovala žurnalistka z kyperské agentury CNA Kyriaki Christodoulouová. "Naše texty hodnotili profesionálové s dlouholetou zkušeností, to byla skutečná pocta," řekla. "Líbilo se mi, že si můžeme vyměnit názory na to, jak pracujeme v našich zemích, jak do toho zasahuje politika a politici, protože všechno jsme tiskové agentury."

Mladí novináři se zúčastnili také konference EANA, která se věnovala možnostem i případným hrozbám umělé inteligence v práci novinářů. Při krytí akce zvládli i improvizovanou demonstraci proti umělé inteligenci.

EANA sdružuje 32 evropských národních tiskových agentur. Od svého založení v roce 1956 slouží jako fórum pro spolupráci a výměnu informací a zkušeností mezi svými členy. K jejím hlavním aktivitám patří ochrana autorských práv a podnikatelského prostředí pro poskytování nezávislého a nezaujatého zpravodajství. ČTK je jejím členem od počátku 70. let minulého století.

Sestřih videa z kurzu Akademie ČTK:
https://i4.ctk.cz/ctk/images/2019/CTK_Enea_zkracena_1080p.mp4

Hospodářské výsledky

tis. Kč Skut.
2018
Skut.
2017
Rozp.
2018
rozdíl k
min. roku
rozdíl k
rozpočtu
Hospodářský výsledek za účetní období 4 322 8 669 2 156 -4 347 2 166
Hospodářský výsledek před zdaněním 5 570 10 125 2 156 -4 555 3 414
Provozní hospodářský výsledek 6 654 10 854 2 621 -4 200 4 033
Hospodářský výsledek hlavních činností 9 855 9 092 4 651 763 5 204

© 2019 Česká tisková kancelář – všechna práva vyhrazena. Registrace MK ČR E 7239 | Design: