newsletter 23/20

Úvodní slovo generálního ředitele

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Přechod ČTK na home office pohledem technického ředitele Jana Kodery

Přechod ČTK na home office pohledem našich zaměstnanců (a jejich sociálních sítí)

ČTK zvýšila klientům počet přístupů do Infobanky

Akademie ČTK přechází se svými kurzy do on-line prostoru

Šije celá Četka

Když nelze svolat běžnou tiskovku, pomůže videostream

Průzkum MU: Lidé věří veřejnoprávním médiím

Úvodní slovo generálního ředitele

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, kolegové a přátelé,

jsem přesvědčen, že právě v době povinného „sociálního distancování“ jsme si všichni mnohem blíže než v dobách obyčejných. A je to tak dobře.

Jeden příklad za všechny: facebooková virtuální kavárna pro Četkaře měla nějakých 50 hostů ještě před tím, než jsme její založení oficiálně našim lidem oznámili.

Myslíme si tedy, že aspoň někteří z vás budou stát o to se dozvědět, jak v ČTK fungujeme v této událostmi i emocemi nabité době. Proto jsme připravili toto zvláštní „koronavirové“ vydání našeho newsletteru.

To základní se určitě nezměnilo: snažíme se pečovat primárně o naše lidi a o naše klienty. Jen forma je jiná.

Jedna z věcí, která mne překvapila, bylo to, že náš krizový plán jsme realizovali rychleji a důsledněji, než byly naše původní (teoretické) předpoklady.

Bylo pro nás důležité napřed vytvořit pro rodiče dětí školou povinných takové podmínky, aby mohli jak pracovat, tak se starat o rodinu. A pro ty kolegy, kteří do ČTK jezdit museli (třeba pracovníci mimo redakce), zajistit, aby nemuseli jezdit do práce a z ní v dopravních špičkách (když dopravní špičky ještě byly).

Velice rychle jsme pochopili, že správná opatření budou taková, abychom na minimum snížili riziko přenosu choroby na pracovištích ČTK.

A bylo to tak, že jeden den jsme se v redakci rozešli a příští redakční porada už byla prostřednictvím videokonference.

Při tom všem se všichni členové vedení – mnou počínaje – snažíme, aby naši lidé byli dobře informováni o tom, jaká opatření přijímáme a proč. (Ale také, aby měli kde a jak „vyfouknout“ stres těchto dní.)

Naši obchodníci si okamžitě uvědomili, že v redakcích našich klientů to bude podobné, a proto začali rozšiřovat redakcím našich klientů počty přístupů do naší Infobanky, ale i rozsah poskytovaných služeb, a to bez ohledu na přesné podmínky licenční smlouvy.

Obrovské tempo museli nasadit naši technici.

Právě dokončili organizačně a časově náročnou výměnu skoro kompletního vybavení osobními počítači v celé agentuře, když museli bleskově a vlastně najednou zvládnout neočekávané potřeby klientů i našich lidí.

Všichni museli improvizovat.

Nejsme v tom sami. Agentury jsou unikátní typ média, což je důvod, proč v každé zemi je zpravidla jen jedna. Proto vlastně od začátku pravidelně konzultuji ředitele v dalších agenturách a vzájemně se snažíme využít svých zkušeností.

A protože život není spravedlivý, na chorvatskou agenturu dolehla nejen epidemie, ale i zemětřesení, které natolik poškodilo její budovu, že z ní nemůže fungovat a během několika minut přišla o celé redakční a technické zázemí.

Je to prostě tak, že i když někoho sužuje osud, vždycky je někde někdo, kdo je na tom ještě hůř.

Síla ČTK vždycky byla v tom, že jsme mimořádně silný tým, kde skutečně platí heslo jeden za všechny, všichni za jednoho.

O tom všem jsou následující řádky a já Vás už ze své domácí ředitelny (viz foto) nebudu zdržovat od jejich čtení.

Czech Press Photo

Podpis Jiří Majstr

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Rozhovor s šéfredaktorkou zpravodajství ČTK Radkou Matesovou Markovou o přechodu ČTK do nového režimu v době koronaviru.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Jak se liší současné „koronavirové“ zpravodajství od toho před pandemií?

Liší se podstatně. Celkově je zpravodajství mnohem více. Naprostá většina zpráv se týká koronaviru. Liší se i v tom, že zpravodajství je dynamičtější, je nepoměrně víc headlinů, fleší, krátkých zpravodajských formátů.

Liší se i výroba zpravodajství - nyní už v podstatě nechodíme na tiskovky. Což je něco, co vůbec neznáme. Tiskovek s osobní účastí novinářů je minimálně. Třeba na Úřad vlády do Strakovy akademie pořád jako jedno z mála médií docházíme osobně, přístup tam totiž mají především veřejnoprávní média. Ostatní tiskovky už se přesunuly do on-line prostředí, dělají se videokonference.

Co bylo pro práci agentury zlomové?

Krize pro nás měla dva základní zlomy. Prvním bylo uzavření škol (11.3., pozn. red.), kdy jsme zahájili přesun veškerého personálu na takřka plný home office. To se týkalo především Prahy, kde jsme nechali doma větší část zpravodajů a polovinu editorů. Krajští zpravodajové a zpravodajové v zahraničí jsou na práci z domova běžně zvyklí.

Pak situaci akcelerovalo rozhodnutí vlády, které výrazně omezilo volný pohyb osob. A ještě v ten den, kdy to vláda schválila, jsme zahájili fázi číslo dva, to je dokončení přesunu na takřka úplný home office.

Co to obnášelo?

V neděli (15.3.pozn.red.) sem nastoupilo takřka celé IT oddělení, aby dokončilo přípravu laptopů pro lidi, kteří na nich normálně nepracují. Ve zpravodajství jsme zřídili improvizovaný krizový štáb. Bylo třeba připravit monitory pro editory a zpravodaje na doma, prověřit spojení. Byla to nevídaná logistická operace, vyklízení budovy v takovémto rozsahu Opletalova 5-7 nezažila zřejmě od roku 1968.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Pohled na jindy plně obsazené stoly subeditorů a webových Českých novin.

Jak to vzali lidé v redakcích?

Všechny redakce přešly velmi rychle, kolegové měli pochopení a postavili se k tomu skvěle. Byla to jediná možná cesta. Kdyby se v newsroomu, kde za normálního stavu pracují desítky lidí, za plného provozu objevil někdo pozitivní na koronavirus, někdo se nakazil, pak by se z karantény věci řešily velmi těžko. Museli jsme být rychlejší.

Nejmenší problémy s přesunem na home office měly regionální a sportovní redakce, tam jsou lidi na distanční práci zvyklí. Velký třesk to byl pro redakce, které do terénu vůbec nechodí, například anglická a dokumentační. Mimořádně obtížný byl přesun pro editory, jak kvůli soustředění, tak kvůli řízení lidí a operativní komunikaci mezi redakcemi. Ale zvládli to všichni bez problému, dnes už pracují téměř všichni z domova. Na zpravodajském patře se dnes vyskytuje přes den méně než deset lidí.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Pohled do prázdného newsroomu.

Co bylo nejtěžší?

Pro mě osobně byl nejtěžší víkend, kdy se rozhodlo, že musíme dokončit přechod na home office. Za hektického zpravodajského provozu, kdy jsme museli posilovat víkendové služby, se uskutečnila logistická operace, na kterou v takovém rozsahu nebyl nikdo připravený.

Pro kolegy byla asi nejtěžší totální změna způsobu práce. Mnoho z nich si vůbec neumělo představit, že by pracovali z domova. A dneska to zvládají a zvládají to perfektně. Mnoho z nich má doma malé děti, o které se musí starat, které učí do školy a u toho píšou, fotí, natáčí. A na zpravodajství opravdu nejde poznat, že ho tvoříme v atypických, anomálních podmínkách. Chtěla bych jim všem strašně moc poděkovat.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Ostravská zpravodajka Martina Helánová zvládá zpravodajství i péči o dcery.

Co lidi, kteří musí do terénu, např. fotografové, reportéři?

Ano, ti to mají hodně těžké. Všichni lidé jsou trochu nervózní, fotografové se třeba dostali i do situací, kdy se některým lidem nelíbilo, že je fotí. Problémy jsou občas s povolenou distancí. Platí dohoda, že naše lidi nebudeme nikdy za žádných okolností vystavovat žádnému nebezpečí. To je jedno ze základních pravidel, které pro pohyb v terénu pro naše novináře máme.

Jak zvládli novou situaci editoři?

Měli to hodně náročné. Editoři jsou lidé, kteří zpravodajství řídí, zároveň pracují se spoustou vstupů - editují, kontrolují, upravují. Je to práce mimořádně náročná na pozornost, potřebují být v klidu, potřebují hodně obrazovek, potřebují kontakt se svými kolegy z různých redakcí. Za normální situace tohle řeší společný sál, ten teď zmizel. Dělat zpravodajství na dálku je u tiskové agentury opravdu velice těžké. Musím jim vyseknout poklonu, zvládají to obdivuhodně.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

On-line porada šéfredaktorky s hlavními editory.

Co vybavení bezpečnostními pomůckami pro lidi v terénu?

S tím je problém, zatím se nám podařilo vybavit alespoň fotoreportéry a vybrané zpravodaje speciálními nákrčníky s nanovrstvou. Na několika stranách jsme měli rozjednány dodávky respirátorů, ale protože ochranné prostředky prostě na trhu nejsou, tak ty nejbezpečnější se zatím nepodařilo sehnat ani nám. Shánělo je a pořád shání spousta lidí z vedení, chtěla bych poděkovat i řadovým zpravodajům, kteří nabízeli kontakty a zprostředkovávali komunikaci. Zatím se nám to bohužel nepodařilo. V současné době je navíc distribuce ochranných prostředků orientována logicky do zdravotnictví.

Pro všechny v Praze máme k dispozici aspoň roušky, řada redaktorů si ústenky šije sama.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Šéfredaktorka s asistentkou Renatou Ondráškovou třídí došlé roušky.

Poznali nějak klienti přechod zpravodajství ČTK na home office?

Věřím, že ne. Veškerá opatření šla za normálního plynulého chodu, poznat nebylo nic a ani být nesmělo. Musím ocenit kolegy, že se to zvládlo. Pokud to mám srovnat s něčím podobně neočekávaným, nabízí se analogie s povodněmi 1997 nebo 2002. Ale to byla jiná doba, předinternetová nebo raně internetová, kdy byl způsob komunikace úplně jiný, nebyly sociální sítě, vše bylo pomalejší.

Kolegové z ostatních médií oceňují zpravodajství ČTK jako rychlé a spolehlivé. Nyní ocenili i další aktivitu ČTK. Jakou?

Když vyšlo nařízení o omezení pohybu, Úřad vlády zúžil okruh novinářů, kteří mohou být fyzicky na tiskovce. Bylo to rozhodnutí epidemiologické, přestože si to zpočátku někteří kolegové vykládali jako omezování svobody slova.

A jelikož v tu chvíli ještě nebyli na vládě technicky připraveni na to, aby zavedli videocall pro ostatní akreditované novináře, nabídli jsme redakcím, že zřídíme možnost tzv. poolu. To je praxe běžná ve světě, dělá to například agentura AP. Nabídli jsme, že v této krizové situaci položíme dotazy za ně. Což naši kolegové velmi kvitovali. Zřídili jsme zvláštní e-mailovou schránku, kterou jsme pak sdíleli s naším zpravodajem na místě, a ten kladl dotazy kolegů za ně. A tohle jsme dělali do doby, než se na vládě podařilo zprovoznit videodotazování. Myslím, že jsme v tu chvíli napomohli i ke zklidnění mediální situace. Klienti nás za to pochválili. Jsme veřejnoprávní služba a zároveň pracujeme hlavně pro média. Tentokrát jsme jim neposloužili jen tím, že jsme jim dodali náš obsah, ale dali jsme jim i náš prostor.

Zpravodajství ČTK poprvé v historii přešlo kompletně na home office

Ohlasy na sociálních sítí po noční tiskovce vlády, kam nebyla vpuštěna některá média.

Máte informaci, jak koronavirovou krizi řeší jiné světové tiskové agentury?

U nás v Opletalce, ve 3. patře, které je vyhrazeno pro zpravodajství, máme dnes fyzicky ve směně pět, někdy sedm lidí. Zavedli jsme opravdu mimořádná opatření. Co víme od kolegů ze zahraničních tiskových agentur, do takové míry provoz téměř nikdo neosekal, i když se také snažili přesunout maximum na home office. My jsme byli přísnější, ale jsme tomu rádi, zatím nemáme ve firmě jediný případ nákazy (rozhovor vznikal 25.3.). Měli jsme jednu cestovatelskou karanténu a jednu nařízenou karanténu, ale vše nakonec dopadlo dobře. Ráda bych všem kolegům opravdu upřímně poděkovala za všechno, co pro Četku dělají.

Přehled počtu vydaných zpráv ČTK – celkový počet a počet zpráv o koronaviru

Přehled počtu vydaných zpráv ČTK

Přehled počtu vydaných headlinů ČTK – celkový počet a počet headlinů o koronaviru

Přehled počtu vydaných headlinů ČTK

Přechod ČTK na home office pohledem technického ředitele Jana Kodery

Téměř kompletní přechod na práci z domova znamenal pořádnou dávku práce navíc pro naše IT oddělení. Hned v neděli 15.3. odpoledne, jakmile začalo být zřejmé, že se nevyhneme omezení práce v naší budově, začali kolegové připravovat notebooky pro redaktory, kteří jimi dosud nebyli vybaveni. Naštěstí jsme měli kam pro ně sáhnout díky právě probíhající výměně starších počítačů za nové. Doslova přes noc jsme vybavili více než 50 redaktorů. Řada z nich si také odnesla domů velký monitor a obstarání vhodných kabelů bylo jedním ze spíše menších problémů, který jsme přitom museli rychle vyřešit. Více úsilí si v prvních dnech vyžádala podpora těch kolegů, pro které byla práce na notebooku novou výzvou.

Již na začátku koronavirové krize jsme pro jistotu odložili plánovanou kompletní obměnu internetového připojení a prozatím jsme ji nahradili prostým navýšením kapacity přípojky o 50 %. Ta nyní připojení všech zaměstnanců pracujících z domova bez potíží zvládá, stejně jako další infrastruktura. Jen přitom pozorujeme, jak se z větší části otočil směr toku dat.

Připravili jsme také několik set nových uživatelských účtů v rámci naší služby NewsSelect.

Pro kolegy z médií jsme pak rychle doplňovali další účty pro přístup k našemu zpravodajství v Infobance ČTK tak, abychom i jim usnadnili práci mimo jejich hlavní pracoviště. To už ale patří k běžné náplni práce IT i v době nekoronavirové, stejně jako práce vývojářů a dalších kolegů, kterým teď načas odpadlo cestování na pracoviště a často přibyla starost o děti či příbuzné, kteří s nimi uvízli doma.
Děkuji všem za jejich práci.

Jan Kodera, technický ředitel ČTK

Přechod ČTK na home office pohledem technického ředitele Jana Kodery

Řídící pracoviště směnařů, obvykle jedno z nejrušnějších míst v newsroomu.

Přechod ČTK na home office pohledem našich zaměstnanců (a jejich sociálních sítí)

Doba koronavirová se odrazila na práci všech zaměstnanců ČTK. Četkařští redaktoři zvyklí na debatování s kolegy na velkém sále najednou pracují sami ze svých kuchyní a obýváků. Editoři radící se na společných poradách ve „skleníku“ si najednou chatují přes internet. Subeditorky dříve pijící kávu s tiskovou mluvčí v kuchyňce už si dnes ťukají hrníčky jen přes skype.

Všichni se museli přizpůsobit a tady malá ukázka toho, jak to zaměstnanci Četky zvládají.

Přechod ČTK na home office pohledem našich zaměstnanců Přechod ČTK na home office pohledem našich zaměstnanců

ČTK zvýšila klientům počet přístupů do Infobanky

ČTK nabídla po dobu koronavirové krize všem velkým partnerům na českém a slovenském mediálním trhu podstatné zvýšení počtu přístupů do Infobanky. Bylo to přijato s povděkem, protože to významně pomohlo redakcím, pracujícím nyní vesměs v režimu home office.

„Přístupy jsme rozšířili bez změny ceny a klientům jsme dali k dispozici více méně veškeré naše zpravodajství bez ohledu na to, co mají objednané/předplacené,“ uvedl obchodní ředitel ČTK Jaroslav Richter.

Po dobu nouzového stavu poskytuje ČTK vlastní přístupy do Infobanky ČTK také všem poslancům a senátorům. „Členové obou parlamentních komor už dlouhodobě mají přístup k ČTK v interních systémech, takto se ale ke zpravodajství dostanou odkudkoli, třeba i z mobilu,“ řekl Richter.

Již v prvních dnech krize připravila ČTK také speciální informační kanál, který nabídla široké veřejnosti. Kromě informací, které o pandemii poskytuje prostřednictvím volně přístupného zpravodajského webu ceskenoviny.cz, nabídla také přístup ke kompletnímu zpravodajství o koronaviru v rámci služby NewsSelect. Lidé si tak mohli a stále mohou objednat speciální výběr zpráv pouze o koronaviru. Službu poskytuje ČTK za režijní poplatek 242 Kč měsíčně (včetně DPH). Denně vydává ČTK na téma koronavirus až 300 zpráv. Zájemci se mohou registrovat na webu ČTK https://www.ctk.cz/korona.

ČTK zvýšila klientům počet přístupů do Infobanky

Akademie ČTK přechází se svými kurzy do on-line prostoru

Mediální a vzdělávací kurzy Akademie ČTK přešly do on-line prostoru. Akademie tak reaguje na aktuální krizi, kdy je kvůli koronaviru z nařízení vlády omezen pohyb lidí a uzavřeny všechny vzdělávací instituce. Na on-line kurzy se mohou hlásit jednotlivci i firmy.

Z pohodlí domova je možné se zúčastnit seminářů Psaní pro web, Souboj s titulkem, Čeština ve veřejném styku, Psaní e-mailu, Umění interview, také na Kurz žurnalistiky nebo kurz Jak napsat tiskovou zprávu, aby neskončila v koši.

Webináře mohou objednávat i firmy pro své zaměstnance. Pokud má firma specifické požadavky, je možné vytvořit individuální on-line kurz na míru.

On-line kurz Psaní pro web je určen všem, kdo se chtějí naučit vytvářet kvalitní texty pro webové stránky tak, aby upoutaly uživatele a usnadnily mu jejich čtení. Z novinářské praxe lektorů čerpá Kurz žurnalistiky, který je určen všem, kdo chtějí proniknout do tajů novinařiny. Na webináři Jak napsat tiskovou zprávu, aby neskončila v koši vám předvedeme, jak napsat dobře tiskovou zprávu i jak s novináři efektivně komunikovat.

Na on-line kurzu Čeština ve veřejném styku se seznámíte s mateřštinou jako výrobním nástrojem, který by měl ovládat každý, kdo se živí psaním. Co lze sdělit e-mailem a na co už elektronická korespondence nestačí, se dozvíte na kurzu Jak psát e-maily, aby je někdo četl.

Internetové kurzy trvají tři hodiny a konají se prostřednictvím aplikace ZOOM, která dovoluje sdílet prezentace a je uživatelsky velmi komfortní. Po skončení kurzu dostanou jeho účastníci prezentaci, videozáznam a certifikát o absolvování kurzu.

Kurzy Akademie ČTK těží z know-how národní tiskové agentury, lektory jsou bývalí nebo současní redaktoři a zpravodajové ČTK.

Více informací a přihlášky www.ctk.cz/akademie-ctk/kurzy/

Akademie ČTK

Šije celá Četka

I Četkaři dbají v těchto dnech o bezpečí své i svých nejbližších. Když byl v obchodech nedostatek roušek, sedli k šicím strojům a vyrobili si je sami. Zapojily se redaktorky, editorky, subeditorky, fotoeditorky, personalistka i tisková mluvčí. Kolega z dokumentační redakce spíchl své roušky i bez stroje!

Výběr snímků ze sociálních sítí zaměstnanců ČTK.

Šije celá Četka

Když nelze svolat běžnou tiskovku, pomůže videostream

Ztížené podmínky pro práci novinářů v období pandemie potvrdily, jak užitečný nástroj je videostream – přímý videopřenos, který zajišťuje ČTK. Vláda nebo krizové štáby zasedaly v uplynulých týdnech téměř každý den a každý den si kameramani ČTK Hynek Beran nebo Tomáš Helma stoupli za objektiv a zajišťovali přímé přenosy. Ze Strakovy akademie, z ministerstev či z magistrátu – vždy tak, aby webové stránky jednotlivých vydavatelů mohly přímé vysílání zprostředkovat čtenářům. Stačilo jim zkopírovat tzv. embed kód, který jim ČTK ve svém pravidelném servisu nebo mailem poslala. Kód se vkládá na konkrétní stránku a hned se vysílá. Z jednoho místa na několik webů nebo na facebookové stránky, na tisíce až desetitisíce počítačů nebo mobilů.

„Zatím největší zájem byl o přenos z tiskovky po mimořádném zasedání vlády 15. března, kdy kabinet vyhlásil zákaz volného pohybu kvůli nákaze koronaviru,“ řekl Hynek Beran. „Celkový počet diváků se blížil stovce tisíc,“ uvedl.

Videostream je užitečný pro státní i soukromé organizace, které chtějí informovat o svém novém produktu nebo objevu. V době, kdy nelze svolat tiskovou konferenci nebo zorganizovat veřejné představení novinky, si firmy mohou objednat natočení a odvysílání své prezentace a spolehnout se na unikátní distribuční možnosti ČTK. „Signál“ (už zmíněný embed kód) odejde z ČTK do redakcí nebo přímo ke konečnému uživateli prostřednictvím zpravodajského webu ceskenoviny.cz nebo facebookových stránek Protext ČTK.

Videostream ale neslouží jen konečným uživatelům, tedy divákům nebo čtenářům zpravodajských webů. Využívají ho také novináři z různých médií. Hodí se jim nejen v přímém přenosu, například když se kvůli omezením nedostali do Strakovy akademie, ale i pro práci se záznamem a pro zpětné ověřování.

A někdy to může být ještě jednodušší. Mnozí organizátoři konferencí nebo prezentací či koncertů už si sami své akce natáčejí, takže pak stačí, že se ČTK postará „jen“ o distribuci videa do redakcí nebo přímo ke čtenáři.

Distribuci i natáčení videostreamů provozuje ČTK na zakázku, proto je nabízí pod hlavičkou PR servisu Protext ČTK.

Videostream

Průzkum MU: Lidé věří veřejnoprávním médiím

Už před koronavirovou epidemií se ukázalo, že lidé nejvíc věří veřejnoprávním médiím. Podle průzkumu Masarykovy univerzity patří ČTK mezi trojici nejdůvěryhodnějších médií v ČR. Za zcela či docela důvěryhodná považuje veřejnoprávní média více než 56 procent Čechů. Nejvíce lidé věří Českému rozhlasu a České televizi, ČTK zaujala třetí místo a důvěřuje jí více než 43 procent lidí. Průzkum prováděla Katedra mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity od prosince 2019 do února 2020.

S pandemií se zájem o média ještě zvýšil. Na konci března strávili Češi s různými médii devět hodin a 20 minut denně. Je to o zhruba 80 minut více, než je běžný průměr. Za rostoucím sledováním televize, rozhlasu, internetu či mobilních aplikací stojí epidemie koronaviru a s ní související opatření. Vyplývá to z měření výzkumné společnosti Median.

Bude zajímavé sledovat, jak se bude sledovanost vyvíjet dál.

Důvěra ve vybraná česká média v lednu a únoru 2020

Důvěra ve vybraná česká média v lednu a únoru 2020

© 2020 Česká tisková kancelář – všechna práva vyhrazena. Registrace MK ČR E 7239 | Design: