newsletter 24/20

Úvodní slovo generálního ředitele

O služby veřejnoprávních médií byl v době pandemie enormní zájem, shodli se šéfové zpravodajství ČT, ČRo a ČTK

Národní knihovna zdigitalizovala první stovky fotografií ČTK

Akademie ČTK se po dvou měsících v on-linu vrátila k prezenční výuce, webináře bude nabízet dál

Všechno zlé je pro něco dobré. Videostream roste

ČTK nasazuje další automaticky generované zprávy – po cenách benzinu brzy i statistiky nehod

Četka bude opět na filmovce, přiveze výstavu Nežádoucí okamžiky

Končící zpravodaj ČTK v Německu: Chybět mi bude otevřenost mluvčích, pohodový Berlín i currywurst

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Vítězné snímky facebookové soutěže o foto měsíce ČTK

Úvodní slovo generálního ředitele

Milí přátelé a kolegové,

Nabízíme vám náš pohled na ČTK v minulých třech měsících.

Ve všech médiích se děly věci mimořádně zajímavé a ČTK jako služba především médiím v tom měla svou roli. O agentuře v době pandemie jsme vám poslali předchozí newsletter, dnes se snažíme ukázat, kam jsme se dostali vlastně navzdory koronaviru – stejně jako vy všichni ostatní.

Podle mého názoru agentura obstála – pomohla klientům, ať byli velcí nebo malí. Dodávala špičkový servis, jak nám spontánně napsali různí redaktoři různých médií a dokonce i různí twitteři. Nejen naši redaktoři, ale celý tým ČTK mohutně zapracoval na tom, aby agentura poskytla služby nejen obvyklé, ale i leccos navíc, a to i přesto, že jsme sami měli plné ruce práce.

Neštěstí, jak všichni víme, nechodí po horách, ale po lidech, takže ještě ani pořádně nenastalo promořování – a už jsme měli bleskové povodně.

Práce agentury nikdy nekončí a neskončí. Je, podle mého názoru, důležitá pro informační zdraví naší společnosti. Proto v ní budeme pokračovat a budeme moc rádi, když si o ní přečtete nebo nám dokonce pomůžete.

Podpis Jiří Majstr

O služby veřejnoprávních médií byl v době pandemie enormní zájem, shodli se šéfové zpravodajství ČT, ČRo a ČTK

V době pandemie nemoci covid-19 se ukázalo, že lidé mají enormní zájem o služby veřejnoprávních médií. Sledovanost České televize (ČT) i poslechovost Českého rozhlasu (ČRo) stejně jako multimediální zpravodajství České tiskové kanceláře (ČTK) zaznamenaly rapidní nárůsty. Shodli se na tom šéfové zpravodajství tří národních veřejnoprávních médií v on-line debatě, která se konala 14. května v rámci čtvrtého ročníku Týdnů mediálního vzdělávání. Projekt je součástí programu Jeden svět na školách pořádaný organizací Člověk v tísni.

O služby veřejnoprávních médií byl v době pandemie enormní zájem, shodli se šéfové zpravodajství ČT, ČRo a ČTK

Podle šéfredaktorky zpravodajství ČTK Radky Matesové Markové se v době krize více lidí zajímalo o práci ČTK, rekordní úrovně dosáhla například čtenost zpravodajského webu ČTK ceskenoviny.cz nebo návštěvnost sociálních sítí ČTK.

O služby veřejnoprávních médií byl v době pandemie enormní zájem, shodli se šéfové zpravodajství ČT, ČRo a ČTK

Ředitel zpravodajství a sportu ČT Zdeněk Šámal a šéf zpravodajství ČRo Jan Pokorný se v debatě podělili o zkušenosti z přechodu velkých mediálních institucí na home office a přidali i zajímavosti ze zákulisí televizního a rozhlasového natáčení nebo on-line porad.

Diváci internetového přenosu měli možnost klást dotazy prostřednictvím chatu. Zajímali se například o to, jak se vedení médií postaralo v době koronavirové krize o své zpravodaje v zahraničí nebo jaké mediální projekty musely být přeorganizovány nebo zrušeny.

O služby veřejnoprávních médií byl v době pandemie enormní zájem, shodli se šéfové zpravodajství ČT, ČRo a ČTK

Záznam debaty je k vidění na webové stránkce Jednoho světa na školách.

Národní knihovna zdigitalizovala první stovky fotografií ČTK

Národní knihovna zdigitalizovala během jara a začátkem léta první stovky fotografií z fotoarchivu ČTK. Pilotní fáze společného projektu měla za cíl ověřit organizační a technické zajištění procesů. Digitalizované snímky ČTK zpřístupňuje v rámci své online databáze fotobanka.ctk.cz, kde vznikla nová sekce Digitalizace ČTK&NK.

Národní knihovna zdigitalizovala první stovky fotografií ČTK

"Tato zkušební část potvrdila, že spolupráce funguje velmi dobře. Podařilo se vyřešit všechny hlavní výzvy projektu, a můžeme tak přejít do rutinního režimu," řekl generální ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.

"Digitalizace nespočívá pouze ve skenování fotografií. Zahrnuje i mnoho dalších úkonů, včetně přiřazení metadat k digitalizovaným fotoreportážím, čištění fotografií před skenováním i jejich uložení do nových obálek, které brání dalšímu znehodnocování originálních nosičů vlivem prostředí," doplnil generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

Fotoarchiv ČTK obsahuje více než sedm milionů fotografických nosičů od přelomu 19. a 20. století do nedávné minulosti. Od přelomu tisíciletí pořizuje ČTK fotografie výlučně digitálně. Už od 90. let minulého století digitalizuje ČTK své snímky z archivu vlastními silami.

Národní knihovna zdigitalizovala první stovky fotografií ČTK

Na vytvoření společného projektu digitalizace fotoarchivu ČTK se Jiří Majstr a Martin Kocanda dohodli v březnu 2019. "Národní knihovna má špičkové digitální pracoviště, které vykazuje při digitalizaci našich fondů minimální chybovost. To byl jeden z důvodu, proč se ČTK rozhodla právě pro partnerství s námi," řekl Kocanda. Od konce minulého roku na něj ve prospěch Národní knihovny uvolnilo prostředky ministerstvo kultury.

Fotobanka ČTK je unikátním obrazovým zdrojem informací o významných politických, společenských, sportovních a kulturních událostech. Součástí dohody mezi oběma institucemi je také zpřístupnění digitalizovaných fotografií pro badatelské účely na půdě Národní knihovny.

Národní knihovna zdigitalizovala první stovky fotografií ČTK

Fotoreportéři ČTK na motocyklových závodech v roce 1931.

Akademie ČTK se po dvou měsících v on-linu vrátila k prezenční výuce, webináře bude nabízet dál

Akademie ČTK se od června vrátila k prezenční formě výuky, která byla přerušená koncem března kvůli pandemii koronaviru. Ani během karantény ale mediální a vzdělávací akce Akademie neskončily, pouze se přesunuly do on-linu. Z pohodlí domova se lidé mohli hlásit na desítku seminářů, mezi nimi např. Psaní pro web, Souboj s titulkem, Čeština ve veřejném styku nebo na Kurz žurnalistiky či Jak napsat tiskovou zprávu, aby neskončila v koši.

Akademie ČTK se po dvou měsících v on-linu vrátila k prezenční výuce, webináře bude nabízet dál

"Přiznám se, že jsem byl mírně skeptický, zda on-line výuka může nahradit přímý kontakt s lektorem. Nakonec se ukázalo, že v zásadě může, byť ne stoprocentně. Důležité ovšem je, že vše fungovalo, nic nás nezaskočilo," zhodnotil novou zkušenost ředitel Akademie ČTK Jiří Chrást, který vede vzdělávací centrum více než deset let.

Část kurzů bude i nadále Akademie ČTK nabízet i nadále on-line. Půjde o kurzy jako Psaní pro web nebo Souboj s titulkem.

"Chceme vyjít vstříc lidem, pro které je cesta do Prahy komplikovaná nebo časově náročná. Na webinářích nám hodně lidí potvrdilo, že uvítali možnost připojení z domova, i právě proto se našeho kurzu zúčastnili," uvedl ředitel Akademie ČTK Jiří Chrást, který se ale do učebny v Opletalově ulici i do televizního studia na FSV UK vrací velmi rád.

"On-line kurzy jsou sice fajn, ale bezprostřední kontakt nenahradí. Když mluvíte k lidem naživo, můžete lépe číst jejich reakci a přizpůsobit se tomu. Zrychlit, zpomalit, dát čas, aby to hlava zpracovala. A pak je tu vzájemné předávání energie. To počítač teda ještě nedokáže," říká Chrást.

Prázdniny v Akademii ČTK zahajuje kurz Člověk před mikrofonem a kamerou, který se bude konat 8. července. Tradičně se tento workshop koná v Rozhlasové a televizní laboratoři FSV UK. Studio patří k technicky nejlépe vybaveným učebnám pro mediální tréninky ve střední Evropě.

Akademie ČTK se po dvou měsících v on-linu vrátila k prezenční výuce, webináře bude nabízet dál

Nabídku dalších kurzů najdou zájemci na stránkách www.ctk.cz/akademie-ctk/

Všechno zlé je pro něco dobré. Videostream roste

Jestliže někdo v ČTK pocítil následky koronaviru, bylo to oddělení PR servisu Protext. Ani tak ne ta část, která pravidelně vydává tiskové zprávy institucí i soukromých firem z domova i ze zahraničí, ale spíše skupina zajišťující servis pro konference, kulaté stoly, veletrhy a prezentace nových produktů (řekněme content marketing). A také služba komerčních videostreamů, kdy Protext ČTK zajišťuje natočení a distribuci videoobsahu. Zkrátka jeho odvysílání na webu Českénoviny.cz, na webu partnera i na facebookových stránkách.

Jenže když se žádné nebo skoro žádné konference nekonaly, nemohl fungovat ani videostream. ČTK sice s kamerou zpravodajsky pokrývala tiskové konference vlády, které měly vysokou sledovanost kvůli důležitým informacím o vývoji koronaviru, ale veřejné akce byly na mrtvém bodě.

Karanténa a home-office však pro spoustu lidí objevily video jako nástroj komunikace a interní, ale i veřejné prezentace. Marketingoví a PR manažeři se začali zajímat a zjistili, že Protext ČTK nabízí unikátní video služby. A objednávky se začaly hrnout. Po utlumeném březnu byl duben mírným probuzením, v květnu narostl počet videostreamů na dvojnásobek a červen znamenal enormní boom. „Loni jsme běžně za měsíc zařizovali a vysílali 10 až 12 přenosů, letos v červnu je to 25. Za dva roky dosavadní rekord,“ řekl ředitel strategie a rozvoje ČTK Jaroslav Kábele, který doufá, že současný rozvoj videostreamů bude inspirovat i další zájemce.

Všechno zlé je pro něco dobré. Videostream roste

„Naše služba je na trhu unikátní. Natočení videa i jeho distribuci na B2B i B2C cílové skupiny zároveň vám nikdo z podstaty nemůže nabídnout,“ dodal Kábele.

ČTK nasazuje další automaticky generované zprávy – po cenách benzinu brzy i statistiky nehod

V červnu začala ČTK pravidelně používat automaticky generované texty ve zpravodajství o cenách benzinu. V nejbližší době se chystá zautomatizovat i tvorbu zpráv o měsíčních statistikách dopravních nehod. Robotizace pomáhá redaktorům odbourávat rutinní práci, zpravodajství se tím zrychluje a omezuje se riziko chyb při přepisování dat, uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

ČTK nasazuje další automaticky generované zprávy – po cenách benzinu brzy i statistiky nehod

ČTK poprvé využila automaticky generované zprávy během komunálních a senátních voleb v roce 2018, kdy vydala na 200 takovýchto textů. Národní tisková agentura se tak na poli robotické žurnalistiky stala průkopníkem mezi českými médii. Nástroje na automatickou tvorbu textů agentura vyvíjí ve svém IT oddělení ve spolupráci s redakcí. Spolupracuje přitom s firmou Geneea Analytics.

Všechny generované texty ČTK kontrolují a případně dále upravují editoři. Automaticky generované zprávy označuje ČTK ve svém zpravodajském servisu signaturou rur podle slavné hry Karla Čapka, ve které se poprvé objevilo slovo robot.

ČTK nasazuje další automaticky generované zprávy – po cenách benzinu brzy i statistiky nehod

"Už při prvním testu na ceny benzinu se ukázalo, že díky automatickému generování textů vydáváme celý zpravodajský seriál asi o 40 minut rychleji než obvykle. Pakliže se systém ukáže jako spolehlivý a odhodláme se v první verzi tyto zprávy vydávat automaticky, měli by je klienti ČTK k dispozici bezprostředně poté, co budou na webu CCS publikovány – tedy kompletní seriál o dvě hodiny dříve, než tomu bylo dosud," uvedla šéfredaktorka, která o automatizaci zpravodajství mluvila v červnu na Novinářském fóru v pražském Karlíně.

Robotickou žurnalistikou v podmínkách tiskové agentury se obvykle rozumí systém, který na základě dat dostupných z nějakého datového zdroje (např. ČSÚ) nebo kombinace více zdrojů dokáže generovat textové zprávy v běžném jazyce. Tyto zprávy mohou být automaticky přímo vydávány nebo mohou být předány editorovi k dalšímu zpracování.

"Právě u zpráv o cenách pohonných hmot uvažujeme dokonce výhledově o tom, že by toto mohl být první případ, kdy automaticky tvořené zprávy budou v základní verzi vycházet bez zásahu editora," uvedla Matesová Marková s tím, že novináři by pak připravovali až rozšířenou verzi zprávy. Rozhodnutí, zda zprávy vydávat bez kontroly editorem, bude podle ní zásadní a bude záviset na dlouhodobém testování spolehlivosti systému v ostrém provozu. Automaticky generované zprávy lze v budoucnu připravit i u dalších pravidelně publikovaných statistických dat – např. vývoji HDP, inflace, o výsledcích turistiky, průmyslu či stavebnictví.

ČTK nasazuje další automaticky generované zprávy – po cenách benzinu brzy i statistiky nehod

Automaticky generované texty využila letos ČTK interně i v prvních týdnech koronavirové krize. IT oddělení ČTK připravilo společně s redakcí na headliny a fleše jednoduché šablony, které zpracovávaly statistická data z webu ministerstva zdravotnictví.

"Tady nám ve finále ale rur posloužil spíš jako upozornění. Vzhledem k dynamice vývoje totiž nešlo pokaždé psát zprávy stejně, šablonovitost se tudíž poměrně brzy ukázala jako nevhodná cesta," vysvětlila šéfredaktorka. I tak ale automatické zpracování dat ministerstva zdravotnictví pomohlo editorům - krátký podkladový text, který program generoval, se při změnách údajů přenášel do redakčního systému ČTK, kde s ním dál pracovali redaktoři.

Četkařští redaktoři už několik měsíců testují také generátor burzovního zpravodajství vyvinutý v rámci výzkumného projektu Fakulty sociálních věd UK, ČVUT a Západočeské univerzity Plzeň. "Práce na naší straně zastavil koronavirus, opět se k němu ale vrátíme," uvedla šéfredaktorka ČTK.

Kromě tvorby jednodušších šablon se ČTK zapojuje i do vývoje pokročilého generování dat na základě statistického zpracování textů. Mnohdy ale IT specialisté narážejí na složitosti češtiny. "Čeština je nejen složitý, ale také malý jazyk a pro strojové učení není často k dispozici dostatečný objem vhodných textů. Nestačí nám ani obsah Infobanky ČTK," upozornila šéfredaktorka.

Četka bude opět na filmovce, přiveze výstavu Nežádoucí okamžiky

Jedním z mála letních festivalů, které se po pandemii nemoci covid-19 letos uskuteční, bude Letní filmová škola (LFŠ) v Uherském Hradišti. ČTK se na akci, která se uskuteční od 7. do 12. srpna, podruhé objeví jako jeden z hlavních mediálních partnerů.

Na festivalu představí novou výstavu Nežádoucí okamžiky, v níž se zaměřila na manipulaci v novinářské fotografii. Expozice volně navazuje na předchozí dvě fotografické výstavy ČTK: Okamžiky století, kterou agentura uspořádala ke stému výročí svého založení a založení Československa, a Okamžiky sametové revoluce k loňskému 30. výročí listopadových událostí roku 1989.

Ze svého bohatého archivu i dalších zdrojů ČTK letos vybrala snímky, které byly retušovány nebo jejich zveřejnění zakázáno. Inspirovala se přitom knihou Zakázané dějiny ve fotografiích ČTK, která vyšla před 20 lety. Její autor, bývalý šéf obrazového zpravodajství ČTK Dušan Veselý, je i jedním z tvůrců letošní výstavy.

Četka bude opět na filmovce, přiveze výstavu Nežádoucí okamžiky

Na Palackého náměstí bude výstava čítající 20 panelů slavnostně zahájena 10. srpna, kdy ČTK také na LFŠ uspořádá debatu o manipulaci ve fotožurnalistice. Expozice zůstane v Uherském Hradišti do konce září, aby ji stejně jako předchozí výstavy mohly využít školy ve výuce.

Kromě výstavy a odborné debaty bude ČTK stejně jako loni zajišťovat na LFŠ videostreamy z nejdůležitějších festivalových událostí. Šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková, šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch a šéfeditor zpravodajství Zdeněk Fučík také povedou týdenní novinářský workshop pro studenty, kteří budou svými pracemi přispívat do festivalového deníku Filmové listy a do dalších informačních kanálů LFŠ.

Četka bude opět na filmovce, přiveze výstavu Nežádoucí okamžiky

Končící zpravodaj ČTK v Německu: Chybět mi bude otevřenost mluvčích, pohodový Berlín i currywurst

Rozhovor s berlínským zpravodajem ČTK Martinem Weiserem o životě českého novináře v Německu.

Končící zpravodaj ČTK v Německu: Chybět mi bude otevřenost mluvčích, pohodový Berlín i currywurst

Co tě baví na práci zahraničního zpravodaje, jak se liší od práce v domácí redakci?

Skvělé je, že zahraniční zpravodaj může pokrývat obrovskou škálu témat a jejich výběr je do značné míry jen na něm. Jasně, že musí primárně sledovat politické dění, ale kromě toho může psát reportáže o tak odlišných tématech, jako je výroba plážových košů u Baltského moře, otevření bezmasého "řeznictví" v Berlíně nebo prodej suvenýrů s podobou Karla Marxe v západoněmeckém Trieru. To v domácí redakci, kde se politické dění sleduje do mnohem většího detailu, normálně možné není.

Stejně jako témata si zahraniční zpravodaj také může do značné míry svobodně vybírat, kdy a kde je zpracuje. Nemusí se tak stát v kanceláři – která je v případě berlínské pobočky tvořena jedním malým pokojem v našem bytu – v pracovní době od 9:00 do 17:30, ale psát se dá klidně třeba v posteli brzo ráno a večer nebo přes den někde v parku či kavárně.

Drobné minus je to, že zahraniční zpravodaj pracuje často i o víkendech a navíc nezřídka neplánovaně. Musí tedy počítat s tím, že telefon z pražské centrály může přijít kdykoliv.

Končící zpravodaj ČTK v Německu: Chybět mi bude otevřenost mluvčích, pohodový Berlín i currywurst

Martin Weiser (uprostřed) coby vládní zpravodaj ČTK při rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem 5. prosince 2013.

Na co v Berlíně, popř. v Německu budeš rád vzpomínat i po návratu do Prahy?

Na pohodovou a uvolněnou atmosféru pestrého města, která je skvěle vidět a cítit třeba při sobotním brunchi ve čtvrti Prenzlauer Berg, nedělní návštěvě jakéhokoliv z desítek bazarů pod širým nebem nebo při procházkách podél Sprévy a výletech k některému z desítek krásných jezer v okolí Berlína, kde nikdo neřeší, co dělají ostatní, popřípadě co mají, nebo nemají na sobě.

Chybět nám taky určitě budou naše oblíbené stravovací neřesti, ať už to je zdejší currywurst, hamburgery z pod televizní věže, zmrzlinu na Postupimském náměstí nebo spätzle na filmovém festivalu Berlinale, který je sám o sobě fenoménem.

V rámci Německa se budeme určitě vždycky rádi vracet na písečné pláže k Baltu, do přístavní čtvrti Hamburku, do oblasti Beelitzu, která je jedním z center pěstování zde tak oblíbeného chřestu, nebo do krásných měst jako je středověký Quedlinburg, která člověk objeví vlastně jen náhodou.

Je něco, co ti bude chybět profesně?

Určitě tiskové konference vládních mluvčí, které jsou na programu každé pondělí, středu a pátek. Vedle mluvčího kancléřky Merkelové jsou na nich mluvčí všech ministerstev a hodinu i déle se jich jakýkoliv registrovaný novinář může ptát na cokoliv. Jejich odpověď se přitom dá v podstatě považovat za odpověď příslušného ministra. Něco takového v Česku, ale zřejmě ani většině dalších zemí světa neexistuje.

Novinářům to dává možnost pravidelného vyzvídání a "kontrolování" činnosti vlády. Tomu odpovídají i často tvrdé otázky novinářů a z nich občas plynoucí "přestřelky" s mluvčími. Ti ale vždy zůstávají profesionály a neexistuje, aby si stěžovali na to, že otázky jsou příliš tvrdé, nebo aby dokonce novináře uráželi a spílali jim. Svoboda tisku tu má obecně vysokou hodnotu.

Chybět mi také bude sdružení zahraničních novinářů, díky němuž člověk dostane možnost klást otázky členům vlády i řadě dalších osobností, k nimž by se jako novinář Četky nikdy nedostal. Z Česka jsme trošku zhýčkaní, protože na jméno ČTK většina politiků i dalších lidí slyší. V Německu je to úplně jinak, jako Četka, ale i jako Česko obecně tady nehrajeme žádnou zásadní roli, takže získat individuální rozhovor s předními politiky je prakticky nemožné.

Co tě v Německu nejvíc překvapilo?

Navážu na předchozí odpověď. Když jsem do Německa přijel, trochu naivně jsem si myslel, že Česko jako jedna ze sousedních zemí tu hraje důležitou roli. Ve veřejné debatě tomu tak ale vůbec není. Když se o Česku píše, tak nejčastěji jen jako o jednom ze členů Visegrádu, tedy sdružení, které z německého pohledu často "dělá problémy". To, že je politická situace v zemích V4 různá, je pod rozlišovací schopnosti drtivé většiny obyvatel i velké části médií.

Člověk tak rychle zjistí, že na žebříčku důležitosti mezi devíti sousedními státy Německa, je Česko až blízko jeho konci, každopádně daleko za Francií, Rakouskem nebo Nizozemskem, ale i Polskem, které tu má úplně jinou váhu. Trochu jiné je to jen v Sasku a Bavorsku, které s Českem sousedí.

Prozradím na tebe, že po návratu do Česka se chystáš trochu změnit životní styl. Řekneš k tomu víc?

Ano, na nějakou dobu si s ženou Jankou vyměníme role a já půjdu na rodičovskou. Staršímu Jurkovi budou čtyři roky a mladšímu Markovi rok a to období, kdy nás ještě téměř non-stop budou potřebovat a prakticky každý den budou dělat obrovské pokroky hrozně rychle uteče, tak si ho chci taky naplno užít.

Končící zpravodaj ČTK v Německu: Chybět mi bude otevřenost mluvčích, pohodový Berlín i currywurst

Co bys doporučil svému nástupci?

Aby se co nejrychleji zkusil "převtělit" z novináře, který je zvyklý na to, že celý den sleduje agentury a z nich vybírá a překládá důležité zprávy, na novináře, který si témata hledá sám a za jejich zpracováním co nejčastěji vyjíždí do terénu.

Celý rozhovor s Martinem Weiserem si můžete přečíst zde: https://www.ctk.cz/novinky/?id=3025

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Dva fotoreportéři ČTK Ondřej Deml a Roman Vondrouš se účastní virtuální výstavy společnosti Czech Photo, která každoročně pořádá fotografickou soutěž Czech Press Photo. Výstava s názvem Koronavirus 9x9 představuje devět fotografů a od každého z nich devět fotografií na aktuální téma epidemie. Výstava je k vidění na webových stránkách fotografického centra Czech Photo.

Výběr snímků z on-line expozice se dostal i na Staroměstskou radnici v Praze, kde v červnu doprovázel výstavu vítězných snímků z aktuálního ročníku fotožurnalistické soutěže World Press Photo.

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Fotoreportér ČTK Roman Vondrouš navázal svým koronavirovým souborem na svůj deset let starý fotografický cyklus Fragmenty metropole, který byl v roce 2010 oceněn Grantem Prahy a který zachycuje proměny hlavního města.

„Jen nyní město fotografuji v době koronaviru a zachycené momenty jak v centru Prahy, tak na její periferii jsou v tuto mimořádnou dobu vskutku historické," uvedl Vondrouš.

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Devět snímků na on-line výstavu vybíral spíše intuitivně. "Při jejich vzniku jsou pro mne prioritou především zajímavé světelné situace v kombinaci s lidmi, architekturou či městskou krajinou," upřesnil držitel několika cen Czech Press Photo a vítěz kategorie Sport v mezinárodní soutěži World Press Photo v roce 2013.

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Benjamín fotoredakce ČTK Ondřej Deml vybíral do své kolekce záměrně snímky zachycující siluety lidí s rouškami, které byly ještě nedávno povinným doplňkem každého, kdo se chtěl pohybovat mimo svůj domov.

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

"Nasazená rouška celkem zásadně mění profil obličeje a dobrým způsobem, jak tuto změnu zachytit, je právě tmavá silueta člověka. První snímky vznikly neplánovaně při focení běžného agenturního fotozpravodajství. S postupem času mě však napadlo vyfotit sérii snímků, které by spojovaly právě siluety, a začal jsem vyrážet do města cíleně za takovými fotografiemi," uvedl Deml, který je fotoreportérem ČTK od roku 2016.

Na on-line výstavě Koronavirus 9x9 vystavují i dva fotoreportéři ČTK

Kromě dvou četkařských fotoreportérů se on-line výstavy zúčastní i fotografové Lukáš Bíba (Economia), Martin Divíšek (EPA), Petr David Josek (AP), Dan Materna, David Neff, Michal Růžička a Michal Sváček (všichni MAFRA).

Doprovodné výstavy na Staroměstské radnici, která dokumentovala téma koronaviru v Čechách, se zúčastnilo 13 předních českých fotografů.

Vítězné snímky facebookové soutěže o foto měsíce ČTK

Foto měsíce ČTK za březen, který byl poznamenán pandemií covid-19, vyhrál Roman Vondrouš. Stejná fotografie vyhrála také v anketě foto měsíce března v Czech Press Photo.

Vítězné snímky facebookové soutěže o foto měsíce ČTK

V dubnu jednoznačně vyhrál snímek superúplňku nad Svatým Kopečkem u Olomouce, jehož autorem je olomoucký fotoreportér Luděk Peřina.

Vítězné snímky facebookové soutěže o foto měsíce ČTK

V květnu znovu bodovat Roman Vondrouš se snímkem mlhavého rána na Karlově mostě.

Vítězné snímky facebookové soutěže o foto měsíce ČTK

Fotografickou soutěž o foto měsíce ČTK můžete sledovat na facebookové stránce ČTK.

© 2020 Česká tisková kancelář – všechna práva vyhrazena. Registrace MK ČR E 7239 | Design: