newsletter 25/20

Úvodní slovo generálního
ředitele ČTK Jiřího Majstra

U voleb opět pomáhal rur, ČTK vydala stovky volebních zpráv a fotek

Počet videí a streamů ČTK stoupl na dvojnásobek

ČTK letos spustila vlastní podcast – Četkast

Zpravodajství ČTK s vámi bude jezdit autem

Titulek, fleš, background: Učitelé nahlédli pod pokličku zpravodajství ČTK

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

Národní knihovna zdigitalizovala první tisíce fotografií z fotoarchivu ČTK

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

Ředitel Akademie ČTK: Do Četky jsem nastoupil skoro omylem, a zůstal 40 let

Novinářský workshop ČTK na LFŠ absolvovalo osm studentů

Bisnode opět potvrdil, že ČTK patří mezi nejstabilnější firmy v ČR

Hospodářské výsledky

Úvodní slovo generálního ředitele ČTK Jiřího Majstra

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, kolegové a přátelé,

nikdo z nás nečekal, že hlavním tématem tohoto roku bude koronavirus.

Z hlediska národní tiskové agentury nám šlo o to, abychom udrželi četkaře v bezpečí, zajistili provoz agentury, tok informací, jejich věrohodnost a dostupnost. V situaci, kdy vláda na jaře zavřela přístup novinářů na tiskové konference, jsme se ptali za ty, kteří na tiskovky nesměli. Otevřeli jsme přístupy k našemu zpravodajství pro maximum redaktorů našich klientů, abychom usnadnili práci z domova. A hlavně, poctivě jsme informovali o všech možných aspektech pandemie, doma i v zahraničí. Role tiskové agentury je informovat, a tu jsme splnili.

Samozřejmě, že jsme pokračovali v řadě dříve zahájených programů. Významným z nich je automatizace a umělá inteligence, které nám letos opět pomohly výrazně urychlit zpravodajství o volebních výsledcích, ale otevíráme pro ně i další typy rutinních zpráv a učí se vyhledávat ilustrační fotografie k našim textům.

S fotografiemi souvisí i naše letošní putovní venkovní výstava (která začala v Uherském Hradišti a je právě v Olomouci). Letos jsme se podívali na to, jak se v minulosti prostřednictvím fotografií manipulovalo a tajilo. Výstava bude ještě k vidění v Praze.

Spustili jsme vlastní zpravodajský podcast, který nabízí spíše odpočinkový poslech vybraných, většinou zahraničních aktualit.

V době koronavirové svět přechází k obrazovkám a dálkové komunikaci, čehož se chopily i naše oddělení Protext a Akademie a obě nabídly své služby na dálku, což klienti vesměs přivítali.

Pokračujeme v obou projektech digitalizace našeho fotoarchivu. Jednak převádíme pomocí externího dodavatele popisové knihy k fotografiím do databázové podoby, jednak díky spolupráci s Národní knihovnou byly zdigitalizovány první předlohy a současně jsou odborně ošetřeny pro další archivaci.

ČTK i nadále zůstala prosperujícím, ziskovým podnikem, který znovu získal ocenění Bisnode se známkou AAA. Podle tohoto nezávislého ratingu patří ČTK mezi ekonomicky nejstabilnější firmy v České republice a splňuje nejpřísnější ekonomická kritéria pro získání Czech Stability Award.

Podrobněji se o vybraných akcích dočtete dále. Přeji vám, abyste se zde dozvěděli věci zajímavé a užitečné, a děkuji za podporu a přízeň.

Podpis Jiří Majstr

U voleb opět pomáhal rur, ČTK vydala stovky volebních zpráv a fotek

Jedním z nejnáročnějších víkendů roku byl pro ČTK víkend volební (3. a 4. října). Během krajských voleb a prvního kola senátních voleb národní tisková agentura vydala od pátku do neděle o volebním dění na 400 zpráv, přes 200 headlinů, 50 fleší, šest desítek profilů, přes 650 fotografií, 70 audií a dvacítku grafů, včetně datových vizualizací. Odvysílala také pět živých videopřenosů.

U voleb opět pomáhal rur, ČTK vydala stovky volebních zpráv a fotek

Zprávy tvořené prostřednictvím algoritmu napojeného na data Českého statistického úřadu nesou redakční signaturu „rur“ podle slavné hry Karla Čapka, ve které se poprvé objevilo slovo robot. I tyto zprávy procházejí editorskou kontrolou. V sobotu během osmi hodin vydala ČTK 80 headlinů, 40 fleší a 53 zpráv, které byly vytvořeny automaticky z připravených šablon.

U voleb opět pomáhal rur, ČTK vydala stovky volebních zpráv a fotek

Náhled na část seznamu automaticky tvořených zpráv a jeden z textů v Infobance ČTK.

„Zpravodajství se tím výrazně zrychlilo, naši reportéři se nemuseli vysilovat přepisováním a kopírováním výsledků, ale rovnou se mohli soustředit na ohlasy a povolební vyjednávání. Jestliže při prvním použití automatu před dvěma lety jsme byli rychlostí rur trochu zaskočeni, letos se díky dočasnému posílení editorského pracoviště podařilo odbavovat automaticky tvořené texty zcela plynule,“ uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Stejný nástroj agentura použila i při tvorbě výsledkového zpravodajství z druhého kola senátních voleb v sobotu 10. října. Po druhém kole vydala ČTK 52 headlinů (z každého senátního obvodu dva), 26 fleší a 26 rozšiřujících zpráv. Jeden obvod byl hotov už v prvním kole.

„Tohle všechno jsme vydali během hodiny a čtyřiceti minut. Mezitím už vycházely samozřejmě i ohlasy a další zprávy,“ uvedla šéfredaktorka. První automaticky generovaný výsledkový headline vyšel v 15:11 a poslední v 16:53. Volební místnosti se zavíraly v 14:00.

U voleb opět pomáhal rur, ČTK vydala stovky volebních zpráv a fotek

ČTK poprvé využila automaticky generované zprávy během komunálních a senátních voleb v roce 2018, kdy vydala na 200 takovýchto textů. Národní tisková agentura je na poli robotické žurnalistiky mezi českými médii průkopníkem. Nástroje na automatickou tvorbu textů agentura vyvíjí ve svém IT oddělení ve spolupráci s redakcí. Spolupracuje přitom s firmou Geneea Analytics.

Automaticky generované texty používá ČTK i ve zpravodajství o cenách pohonných hmot. Robotizace obecně pomáhá redaktorům odbourávat rutinní práci, zpravodajství se tím zrychluje a omezuje se riziko chyb při přepisování dat.

Počet videí a streamů ČTK stoupl na dvojnásobek

Dvakrát více videí a živých přenosů přes internet než ve stejné době před rokem nabízí ČTK v současnosti svým klientům. Úřady i firmy totiž zjišťují, že v době pandemie a různých souvisejících omezení jsou videokonference a videoprezentace nejlepším řešením. ČTK videa nejen profesionálně natáčí, ale slouží zároveň jako unikátní distributor obsahu přímo k cílovým skupinám.

Počet videí a streamů ČTK stoupl na dvojnásobek

ČTK umí dopravit videa nejen do všech významných i méně známých médií v zemi, ale podle potřeb uživatelů a zadavatelů i kamkoliv jinam, například na weby obcí nebo institucí. Živé přenosy bývají také distribuovány přes zpravodajský web Českénoviny.cz a na sociálních sítích.

„Firmy během jarní koronakrize objevily streamy a třeba v červnu se s nimi roztrhl pytel. Všichni chtěli po karanténě něco sdělit a vysílat. Někdy se nahromadily až tři streamy za den, jednou dokonce čtyři. Podobný šrumec byl po prázdninách v září a na počátku října. Už jsme museli odmítat, protože nebyly kapacity. Ani technologické, ani lidské,“ popsal situaci ředitel pro strategii a rozvoj Jaroslav Kábele.

V roce 2018, kdy PR divize Protext se službou začala, natočila ČTK 41 streamů. Vloni už 80 a letos, do poloviny října, jich je 120. „Všechno zlé je pro něco dobré. V době omezení firmy zjistily, že se dají konference a prezentace dělat přes video. Udělat si videotiskovku umí dnes spousta firem, nikdo ale nemá unikátní distribuci do médií a zároveň ke konečnému divákovi jako ČTK,“ dodal Kábele.

Videoreportéři ČTK natáčejí především na tiskových konferencích vlády a ministerstev, případně dalších úřadů. Zájem o jejich služby ale mají i různá profesní sdružení, například Hospodářská komora ČR, komunikační agentury nebo přímo firmy.

Počet videí a streamů ČTK stoupl na dvojnásobek

Podle kameramana ČTK Hynka Berana se v době pandemie covid-19 neliší obsah jeho práce, jen je mnohem více vysílacích hodin a vše se hůř plánuje. „Nejtěžší je sedět půl dne na vládě a čekat, na kdy se posune plánovaná tisková konference. Posouvá se tak nějak všechno, takže se to špatně plánuje,“ uvedl Beran. Komplikace občas způsobuje to, že na tiskovkách občas přes roušky nejde poznat, kdo mluví.

ČTK letos spustila vlastní podcast – Četkast

Počátkem dubna spustila ČTK vlastní zpravodajský podcast, tedy mluvený pořad dostupný na internetu. Nový formát, který dostal název Četkast, přináší přehled zajímavostí ze zpravodajství národní tiskové agentury. Podcast připravuje redakce ČTK v pražském audiostudiu v Opletalově 5. Nové epizody mívají obvykle kolem 20 minut a vycházejí vždy v pátek.

„Byť se ČTK zaměřuje hlavně na aktuální dění, do podcastu, který vydáváme jednou týdně, vybíráme spíše nadčasové zprávy anebo různé zajímavosti z domova i zahraničí,“ uvedl šéfeditor ČTK Zdeněk Fučík, který má novou službu na starosti.

Četkast vznikl ve spolupráci s Audiotékou a zpočátku vycházel pouze v aplikaci Lecton. Od července je dostupný i na podcastových aplikacích Spotify a Apple Podcasts.

ČTK letos spustila vlastní podcast – Četkast

"V srpnu pak ČTK vysílala speciální podcasty také z Letní filmové školy v Uherském Hradišti (LFŠ). Tvůrci „Četkastu na Filmovce“ mluvili se zajímavými hosty festivalu, ale i s lidmi ze zákulisí LFŠ. Více o tom v kapitole Novinářský workshop ČTK na LFŠ absolvovalo osm studentů.

Všechny díly Četkastu i speciálu „Četkastu na Filmovce“ jsou dostupné v aplikacích Spotify, Apple Podcasts a Lecton.

Zpravodajství ČTK s vámi bude jezdit autem

Pokud si koupíte nový vůz Škoda, je velmi pravděpodobné, že s sebou začnete vozit i zpravodajství ČTK. I během jízdy tak budete vždy dobře informováni přímo od zdroje. Na obrazovkách třetí generace informačního systému škodovek se totiž nyní zobrazují aktuální zprávy ČTK.

Zpravodajství ČTK s vámi bude jezdit autem

Díky spolupráci mezi Škoda Auto Česká republika a ČTK mají majitelé vozů Škoda možnost zobrazit zpravodajské články na centrálním displeji svého vozu. Nový informační systém modelů Scala, Kamiq, Superb iV a vozů Superb, Karoq a Kodiaq modelového roku 2021 nově zobrazuje zpravodajství ČTK, přičemž uživatel má možnost si sám přidat až pět dalších zpravodajských kanálů dle vlastní preference.

Nová generace informačního systému služeb přináší zprávy v českém jazyce. Postupně bude zaváděna i do ostatních modelů mladoboleslavské značky.

Zpravodajství ČTK s vámi bude jezdit autem

„Zpravodajství ČTK poskytuje objektivní a všestranné informace, sloužící pro svobodné vytváření názorů čtenářů. Slouží zároveň jako nezávislý informační servis pro tuzemská a zahraniční média, proto jsme se rozhodli pro spolupráci s národní tiskovou agenturou,“ vysvětluje volbu ČTK Petr Janeba, vedoucí marketingu Škoda Auto ČR. „Současně však chceme zachovat možnost volby informačního zdroje, a tak si každý zákazník může přidat i jiné RSS linky podle vlastního uvážení a preference. I díky tomu může být posádka na palubě vozů Škoda stále v obraze,“ dodává Janeba.

„ČTK se ráda stala hrdým partnerem vlajkové lodi českého průmyslu. Vždy se s vervou a ochotně zapojujeme do inovativních projektů, které posouvají technické a informační hranice do dalších rozměrů. Jsme přesvědčeni, že naše průběžné, aktuální zpravodajství umožní posádkám vozů Škoda sledovat dění, které je zajímá, ať jde o politiku, sport nebo kulturu, o dění ve světě nebo ve všech regionech republiky,“ komentuje ředitel strategie a rozvoje ČTK Jaroslav Kábele.

Nové škodovky jsou neustále připojeny k internetu. Standardně dodávaná eSIM s vysokorychlostním připojením nabízí nejnovější generaci mobilních online služeb s aplikacemi infotainmentu, které zajišťují další funkce. Nová verze aplikace Škoda Connect určená pro mobilní telefony, chytré hodinky a webový portál Škoda Connect umožňuje každému uživateli dálkový přístup k jeho vozu Škoda.

Aktuálně jsou ve vozech Škoda k dispozici aplikace Počasí, která zobrazuje počasí v celé Evropě, a aplikace Zprávy, s níž lze odebírat novinky z jednotlivých kanálů přímo přes displej infotainment systému. Po instalaci do vozu je používání obou nových aplikací po dobu jednoho roku bezplatné. Poté bude za každou z aplikací účtován minimální poplatek.

Titulek, fleš, background: Učitelé nahlédli pod pokličku zpravodajství ČTK

I přes nucenou jarní a podzimní pauzu, kterou způsobila epidemie covid-19, organizuje Akademie ČTK dál semináře mediální výchovy pro pedagogické pracovníky. Kurz „Jak vzniká zpráva“ navštívily od začátku roku tři desítky pedagogů. Celodenní seminář, který je určen učitelům základních a středních škol, získal v létě akreditaci ministerstva školství.

Učitelé z Prahy i regionů mají možnost nahlédnout pod pokličku agenturního zpravodajství a dozvědět se více o tom, jak se v ČTK informace získávají, ověřují a zveřejňují. V běžném provozu se kantoři zúčastnili ranní porady editorů a vedoucích redakcí, v době omezení a přechodu ČTK na home office sledovali poradu on-line. Šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková je seznámila s historií ČTK, provedla je newsroomem a předvedla, jak funguje multimediální redakční systém.

Titulek, fleš, background: Učitelé nahlédli pod pokličku zpravodajství ČTK

Šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková (vlevo) provádí učitele po newsroomu.

Ředitel Akademie ČTK Jiří Chrást zase učitelům ukázal, jak vypadá stavba zprávy, co je v ní důležité, jak vypadá dobrý titulek nebo špatná tisková zpráva. Na závěr dostali učitelé krátký test.

Podle většiny pedagogů je mediální výchova ve školách stále nedostatečná, učí se v rámci jiných předmětů, především českého jazyka nebo občanské nauky. Vyučující nejsou na výuku mediální výchovy dostatečně připraveni, postrádají materiály i metodickou podporu.

Na seminářích tak kantoři často ocenili praktická cvičení - psaní zpráv, titulků, backgroundů. Milan Horký ze základní školy v Červeném Kostelci pochválil i příjemnou atmosféru kurzu. „Člověk si vždycky říká: tohle vím, tohle vím, tohle vím, ale když mu to shrnou lidé z praxe, má to váhu. Nelitoval jsem ani chvíli, že jsem se semináře zúčastnil. Byl poučný i zábavný,“ zhodnotil kurz učitel, který se ho zúčastnil počátkem října.

Mediální seminář ČTK pro učitele ocenila i členka Rady ČTK Jaroslava Wenigerová. „Chválím, že Akademie jede dál a že učitelé mají o vzdělávání v mediální výchově zájem. Neboť tuto výchovu potřebujeme na školách jako sůl,“ uvedla na facebookovém účtu Akademie ČTK.

Úspěšnost žáků základních škol v mediální gramotnosti byla podle testů České školní inspekce 43 procent a žáků středních škol 50 procent. Podle průzkumu inspekce přitom zhruba tři pětiny žáků tráví většinu svého volného času používáním různých typů médií.

Hlavním cílem zapojení ČTK do mediální výchovy v českém vzdělávacím systému je zlepšení mediální gramotnosti, ale také rozšíření povědomí o značce ČTK a tvorbě jejího zpravodajství.

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

ČTK i letos připravila novou fotografickou výstavu, která se zaměřuje na manipulaci a cenzuru ve fotožurnalistice. Venkovní expozice s názvem Nežádoucí okamžiky čerpá zejména z bohatého fotografického archivu ČTK, ale také dalších zdrojů. Veřejnosti představuje slavné i méně známé snímky, které byly v minulosti z ideologických důvodů retušovány či po určité období zakázány.

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

Výstava částečně vychází z knihy Zakázané dějiny ve fotografiích ČTK, kterou před 20 lety připravil s Hanou Řehákovou tehdejší šéfredaktor obrazového zpravodajství ČTK Dušan Veselý. Ten se podílel i na přípravě letošní expozice. "Má ukázat manipulaci ve fotografii v průběhu času. Vidíme na té výstavě, že už rok po vynálezu fotografie v 19. století někdo poprvé falzifikoval skutečnost," uvedl Veselý.

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

Expozice na 134 fotografiích ukazuje jednotlivé etapy moderních českých dějin prostřednictvím snímků, které bylo v určitých historických epochách zakázáno publikovat. Největší část je věnována období komunismu, k vidění jsou ale také snímky předválečné či z období druhé světové války. Svébytný prostor je pak věnován fotografiím retušovaným nebo jinak výrazně upraveným, včetně ukázek podobných praktik v zahraničí.

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

Výstava o fotomanipulaci volně navazuje na fotografické expozice, které ČTK připravila v předchozích dvou letech. Ke stému výročí republiky a založení ČTK uspořádala předloni putovní výstavu Okamžiky století, v roce 2019 pak k 30. výročí pádu komunistického režimu výstavu Okamžiky sametové revoluce.

Venkovní fotografická výstava ČTK Nežádoucí okamžiky putuje po republice

Nežádoucí okamžiky měly vernisáž 10. srpna na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Od 9. října do 16. listopadu je výstava k vidění na nádvoří Zbrojnice v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci. Poté se přestěhuje do Brna, na tamním Komenského náměstí bude do 10. ledna 2021. Na začátku příštího roku se expozice přestěhuje do centra Prahy. Více informací na webových stránkách Nezadouciokamziky.cz.

Národní knihovna zdigitalizovala první tisíce fotografií z fotoarchivu ČTK

Národní knihovna zdigitalizovala první tisíce fotografií ze sedmimilionového fotoarchivu ČTK. Pilotní fáze společného projektu má za cíl ověřit organizační a technické zajištění procesů. Digitalizované snímky ČTK zpřístupňuje v rámci své online databáze fotobanka.ctk.cz.

Národní knihovna zdigitalizovala první tisíce fotografií z fotoarchivu ČTK

Během úvodní fáze se digitalizovalo asi 1000 fotografií měsíčně (počítáno od května do října). Plánovaný postup přípravy digitalizace však narušila pandemie covid-19. Během omezení způsobených koronavirem běžely tendry na dodávku nových technologií a dolaďovaly se pracovní postupy, včetně dodatečné péče o skenované předlohy, uvedl šéf Fotobanky ČTK Petr Mlch.

„Od listopadu by měla kapacita digitalizace růst. Fakticky tak končí pilotní projekt, který trval uplynulých dvanáct měsíců,“ dodal Mlch.

Kapacita digitalizace po nasazení dvojice nových skenerů PhaseOne bude podle Mlcha minimálně 4500 fotografií týdně. „Měli bychom se postupně dostat až k milionu digitalizovaných fotografií za rok, abychom celý projekt dokončili v horizontu zhruba sedmi let,“ uvedl Mlch.

Digitalizace nespočívá pouze ve skenování fotografií. „Zahrnuje i mnoho dalších úkonů, čištění fotografií před skenováním i jejich uložení do nových obálek, které brání dalšímu znehodnocování originálních nosičů vlivem prostředí,“ upřesnil generální ředitel ČTK Jiří Majstr. „Finálním krokem je pak na straně ČTK přiřazení metadat k digitalizovaným snímkům,“ dodal.

Národní knihovna zdigitalizovala první tisíce fotografií z fotoarchivu ČTK

Vedoucí Fotobanky ČTK Petr Mlch předává zástupci Národní knihovny k digitalizaci první složky z fotoarchivu ČTK (únor 2020).

Fotoarchiv ČTK obsahuje více než sedm milionů fotografických nosičů od přelomu 19. a 20. století do nedávné minulosti. Od přelomu tisíciletí pořizuje ČTK fotografie výlučně digitálně. Už od 90. let minulého století digitalizuje ČTK své snímky z archivu vlastními silami.

Na vytvoření společného projektu digitalizace fotoarchivu ČTK se tisková agentura dohodla s Národní knihovnou v březnu 2019. Od konce minulého roku na něj ve prospěch Národní knihovny uvolnilo prostředky ministerstvo kultury.

Fotobanka ČTK je unikátním obrazovým zdrojem informací o významných politických, společenských, sportovních a kulturních událostech. Součástí dohody mezi oběma institucemi je také zpřístupnění digitalizovaných fotografií pro badatelské účely na půdě Národní knihovny.

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef (63) ke konci letošního roku ukončí svou profesní kariéru. V České tiskové kanceláři pracuje přes 40 let, sportovní redakci vedl 23 let. Od ledna 2021 jej ve vedení sportovní redakce ČTK nahradí dosavadní vedoucí vydání Radomír Novák.

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

„Láďa je jedním z nejzkušenějších a nejrespektovanějších novinářů nejen v ČTK, ale celé české sportovní žurnalistice. Skvělý reportér, lídr, kolega a kamarád. Mockrát mu děkuju za vše, co pro Četku udělal,“ uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

„S Láďou mne spojuje mnohé, známe se totiž už od společného studia na fakultě. Oba jsme také hned po ní nastoupili do agentury jako elévové - on do sportu, já do zahraniční redakce. Vždy jsem na něm obdivoval jeho umění upoutat vyprávěním, což je dar, který z něj udělal tak dobrého novináře,“ zdůraznil generální ředitel agentury Jiří Majstr.

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

Porada sportovní redakce v centrále ČTK, vpravo v pozadí stojí vedoucí sportovní redakce Ladislav Josef.

Do ČTK nastoupil Josef bezprostředně po absolvování Právnické fakulty UK v roce 1980. Jako redaktor postupně pokrýval téměř všechny sporty, hlavně pak atletiku a fotbal. V roce 1988 byl jako jeden ze čtyř českých novinářů na olympijských hrách v Soulu. Největší svátek sportu pak zažil jako novinář přímo v dějišti her ještě pětkrát, přičemž v Naganu, Sydney a Salt Lake City byl zároveň tiskovým mluvčím české výpravy.

S českou fotbalovou reprezentací od jejího vzniku v roce 1993 absolvoval jako zpravodaj více než stovku mezistátních zápasů. Svým zpravodajstvím přiblížil sportovním fanouškům i tak slavné okamžiky, jakými bylo finále fotbalového mistrovství Evropy ve Wembley v roce 1996 nebo olympijské zlato hokejistů v Naganu o dva roky později. Za svou práci získal Josef třikrát redakční ocenění Zlaté pero.

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

Ladislav Josef (vlevo) coby předseda fotbalové sekce Klubu sportovních novinářů předává cenu brankáři Petru Čechovi, který v roce 2007 potřetí za sebou triumfoval v novinářské anketě Zlatý míč o nejlepšího českého fotbalistu.

Vedoucím sportovní redakce ČTK se stal v roce 1997. Za více než dvacet let se podílel na profesním růstu mnoha sportovních novinářů, kteří se prosadili nejen ve sportovní redakci, ale i v dalších redakcích ČTK nebo v jiných médiích.

„Sport byl od malička mou vášní a sportovní rubriky novin jsem hltal už jako školák. I když jsem to ve sportu nedotáhl dál než na ryze amatérskou úroveň, ani jsem nestudoval žurnalistiku, byla pro mě na začátku osmdesátých let nabídka nastoupit do sportovní redakce ČTK splněným snem. Díky své profesi jsem poznal spoustu úžasných lidí a z bezprostřední blízkosti zažil velké okamžiky sportovní historie. A nikdy jsem nelitoval, že jsem vyměnil paragrafy za branky, body, vteřiny,“ řekl Josef.

Vedoucí sportovní redakce ČTK Ladislav Josef končí, nahradí jej Radomír Novák

Do ČTK nastoupil Novák v roce 1998, v posledních letech působil na pozici vedoucího sportovní směny. Je aktivním členem Klubu sportovních novinářů a místopředsedou Českého klubu fair play. Sportu se aktivně věnuje po celý život.

Ředitel Akademie ČTK: Do Četky jsem nastoupil skoro omylem, a zůstal 40 let

Rozhovor s ředitelem Akademie ČTK Jiřím Chrástem o novinařině, dalajlámovi i lásce k češtině nebo cyklistice.

Ředitel Akademie ČTK: Do Četky jsem nastoupil skoro omylem, a zůstal 40 let

Na svém facebookovém profilu ses nedávno přiznal, že před 40 lety jsi podepsal svůj první pracovní kontrakt – v ČTK. V národní agentuře jsi dodnes. To není v dnešní době příliš obvyklé.

Přiznal? Já jsem to napsal dobrovolně! Napsal jsem to tak trochu i pro sebe, až mi to facebook za pár let připomene, abych si osvěžil paměť. Pracovní poměr mně vznikl 11. července 1980, pracovní zařazení – absolvent. Nastupoval jsem hned po škole do Mezinárodní redakce - ano, tehdy Mezinárodní, s velkým M. Nástupní plat "1.800-, měsíčně btto".

Vydržel jsem tam dodnes asi proto, že mě nevyhodili! A chovali se ke mně slušně. Dnes se loajalita příliš nenosí, pro někoho to může znít staromódně, ale já vím, že zůstat v Četce až do konce kariéry bylo správné rozhodnutí. Například služební pobyt v Londýně, kde jsem mohl být i s rodinou, považuju za jedno z nejlepších období svého života.

Ty jsi chtěl být novinářem?

Ne, nikdy. Bavila mě literatura, pomýšlel jsem na práci překladatele anglo-americké literatury. Vůbec jsem nevěděl, co mě v Četce čeká. Byl jsem z toho tak vyjevený, že jsem si první den v práci nebyl jistý, jestli je Rudé právo opravdu jen s velkým R na začátku! Byl tam takový milý, ráčkující kolega, který mě hned zpražil otázkou, jestli jsem opravdu vystudoval bohemistiku. A ty pohledy! Jenže na katedře češtiny jsme se za a) neučili takové banality, jako jsou malá a velká písmena, a za b) jsem v té době byl ještě stále rebel, kterého nějaké Rudé právo vůbec nezajímalo. Jethro Tull nebo William Styron, to byla na konci sedmdesátých let moje zábava. Když o tom teď přemýšlím, můj příchod do Četky bylo tehdy jedno velké nedopatření. Šel jsem tam, že tam uplatním angličtinu, já ale nastoupil do socialistické oblasti! A místo angličtiny jsem musel pilovat ruštinu.

Ředitel Akademie ČTK: Do Četky jsem nastoupil skoro omylem, a zůstal 40 let

Můžeš srovnat práci agenturního zpravodaje v roce 1980 a dnes? V čem jsou největší rozdíly?

To je nebe a dudy. V roce 1980 byly ve zpravodajství ze socialistických zemí nejdůležitější funkce potentátů a jejich správné pořadí. To šlo vždy do čela zprávy. Kdo se zmiňované akce zúčastnil. Zaměnit funkci "člen politického byra" za "kandidát politického byra" mohlo mít fatální důsledky, i vyhazov. Když měli důležité projevy kapitalističtí borci, tak se občas pro zpestření začínalo tím, co neřekli. Tak například prezident Reagan se ve svém projevu ani slovem nezmínil o nejnovější iniciativě Sovětského svazu… To bylo určeno pro to Rudé právo. Ale pak jsme zpracovávali zprávy, které se na veřejnost nesměly dostat – říkali jsme jim modráky, téčka, separáty. Ty byly důvěrné, jen pro určité lidi. Třeba že Brežněv je nemocný. To bylo přísně tajné. Psát takové zprávy mě bavilo.

Jako zahraniční zpravodaj jsi pracoval v Indii a Velké Británii, dnes Četka na těchto místech zpravodaje nemá. Není to škoda?

Škoda to je. Ale především pro ty zpravodaje, pro Četku je to teď bohužel luxus. V Londýně jsem byl ve svém živlu. Všechno mě bavilo. Královna, parlament, Wimbledon, Berger nebo Šmicer v Liverpoolu, Srníček v Newcastlu. A noviny to hodně tiskly, často hrál velkou roli domicil – "Londýn (zpravodaj ČTK)". Občas jsem měl pocit, že je to pro média důležitější než zbytek zprávy. Devadesátá léta. Doba, kdy mělo svou váhu, že člověk byl osobně na určitém místě, osobně zažil, o čem psal.

Nesnáším, když mě někdo úkoluje, tak jsem jim do Prahy pořád posílal nabitý plán, aby si nemohli říct, co by se nám tak z toho Londýna hodilo. Dělat zahraničního zpravodaje byla hračka, když ta země člověka baví. Je pořád co objevovat, pořád se něco děje… Třeba v regionu je ta práce mnohem těžší – co pořád vymýšlet? Naše zpravodaje v krajích obdivuju.

V Indii jsi dělal rozhovor s dalajlámou. Jak ses k němu dostal?

Já bych se k němu samozřejmě nikdy nedostal. Ale dalajláma se chystal na pozvání prezidenta Havla do Prahy. No, chtělo to před odletem rozhovor. A já jsem byl v Indii jediný český novinář.

Jak to dopadlo, o čem jste povídali?

Znáš to. Více méně agenturní rozhovor. O přátelství, podpoře demokracie, o lidských hodnotách, o budoucím setkání... Ale do dneška mi v uších zní jeho životní krédo. Můžeš-li, pomáhej druhým ze všech svých sil. Nemůžeš-li pomoci, alespoň neubližuj. V tom člověk nachází opravdové uspokojení, mír, sílu. A v tom je podle jeho názoru smysl života.

Na mě ale zapůsobilo i všechno to kolem. Byli jsme v pětihvězdičkovém hotelu, kde měl dalajláma vyhrazené celé patro. Já, hošík z dalekých končin, vedou mě k Jeho Svatosti. Umíš si představit, jak jsem byl nervózní a jak jsem se klepal. Ale pak.

Co pak?

Jako když mávneš kouzelným proutkem. Dalajláma se ke mně od první vteřiny choval jako ke starému známému. Nebo alespoň já jsem měl ten dojem. Úsměv od ucha k uchu, laskavost sama. Čaj? Koláčky? Společné foto? Všechno bylo. V jeho přítomnosti jsem se najednou cítil dobře. Zíral jsem. Je to už 30 let, ale tu pozitivní energii, to neskutečné charisma v bezprostředním kontaktu s ním cítím dodnes.

Ředitel Akademie ČTK: Do Četky jsem nastoupil skoro omylem, a zůstal 40 let

Jiří Chrást s dalajlámou, Dillí, únor 1990.

Celý rozhovor si můžete přečíst na Novinkách z ČTK.

Novinářský workshop ČTK na LFŠ absolvovalo osm studentů

Osm studentů žurnalistiky a fotografie absolvovalo na začátku srpna týdenní novinářský workshop ČTK, který národní tisková agentura připravila v rámci 46. ročníku filmového festivalu Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Studenti měli možnost vyzkoušet si, jak vypadá práce agenturních reportérů a fotoreportérů na velké akci. Po šest festivalových dní psali zprávy, fotili aktuality i portréty a natáčeli podcasty s hosty LFŠ. Jejich práce našly kromě informačních kanálů festivalu odezvu i v celostátních médiích.

Novinářský workshop ČTK na LFŠ absolvovalo osm studentů

Workshop připravili šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková, šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch a šéfeditor zpravodajství Zdeněk Fučík. Studenti se díky nim dozvěděli, jak se mají připravovat na aktuality a rozhovory, jak komunikovat s lidmi, které fotí, jak fotky upravovat tak, aby odpovídaly standardům reportážní fotografie.

„Měli jsme příležitost vyzkoušet si věci, ke kterým by nás v běžné redakci nikdo jen tak nepustil. Učit se od zkušených novinářů a dostávat od nich zpětnou vazbu pro mě bylo cennější než hodiny strávené ve škole,“ uvedla studentka žurnalistiky FSV UK Kristýna Schönová. Ocenila i přátelský a vstřícný postoj lektorů.

Společně s četkařskými novináři připravovali studenti i podcast „Četkast na Filmovce“. Před mikrofony diskutovali například s fotografy Jindřichem Štreitem a Karlem Cudlínem, o filmových tématech mluvili s režisérem Slávkem Horákem, dramaturgem Janem Gogolou starším nebo producentem a režisérem Václavem Marhoulem. Ve speciálním dílu pak ředitelka LFŠ Radana Korená mluvila o výjimečnosti letošního ročníku, který poznamenala epidemie koronaviru.

„Lektoři v nás vložili velkou důvěru, přestože většina z nás s tímto formátem neměla zkušenosti. Velmi mi vyhovoval okamžitý feedback, který nám lektoři poskytovali,“ uvedla Jana Bočková, studentka FSV UK.

„Letos jsme byli kvůli pandemii koronaviru nuceni zrušit Letní školu ČTK v naší centrále v Praze. Využili jsme tedy naší spolupráce s LFŠ a zkušeností s loňským workshopem pro veřejnost na festivalu a obě akce propojili. Už po pár dnech bylo jasné, že to byla dobrá volba. Studenti dělali svou práci s nadšením, působili jako opravdoví profesionálové. Fungovali jako opravdová malá Četka,“ uvedla šéfredaktorka.

Novinářský workshop ČTK na LFŠ absolvovalo osm studentů

ČTK byla letos podruhé jedním z hlavních mediálních partnerů LFŠ. Tento filmový festival se uskutečnil letos v létě jako jeden z mála v odloženém a kratším termínu a za zpřísněných hygienických podmínek. ČTK na festivalu představila v premiéře svou novou venkovní výstavu Nežádoucí okamžiky, uspořádala debatu o fotomanipulaci a kromě workshopu zajišťovala prostřednictvím služby Protext Video i živé přenosy z tiskových konferencí, slavnostního zahájení a zakončení festivalu.

Bisnode opět potvrdil, že ČTK patří mezi nejstabilnější firmy v ČR

Společnost Bisnode potvrdila ratingové ocenění ČTK opětovným udělením Czech Stability Award se známkou AAA (excelentní) a zařadila ji mezi nejstabilnější firmy v České republice. Ocenění získává ČTK pravidelně od roku 2014.

Certifikát deklaruje stabilní společnost s vysokou pravděpodobností plnění závazků z obchodního styku, vysokou návratnost investic, nízké úvěrové riziko a minimální riziko úpadku.

Bisnode opět potvrdil, že ČTK patří mezi nejstabilnější firmy v ČR

Hospodářské výsledky

tis. Kč Skut.
2019
Skut.
2018
Rozp.
2019
rozdíl k
min. roku
rozdíl k
rozpočtu
Hospodářský výsledek za účetní období 5 530 4 322 2 482 1 208 3 048
Hospodářský výsledek před zdaněním 6 923 5 570 2 482 1 353 4 441
Provozní hospodářský výsledek 8 180 6 654 3 651 1 526 4 529
Hospodářský výsledek hlavních činností 12 734 9 855 6 179 2 879 6 555

© 2020 Česká tisková kancelář – všechna práva vyhrazena. Registrace MK ČR E 7239 | Design: