Na největším zimním sportovním svátku – olympijských hrách, které se letos v únoru konaly v čínském Pekingu, nechyběli ani zpravodajové ČTK. Dva píšící redaktoři a jeden fotograf sledovali nejen sportovní výkony českých reprezentantů, ale ve svých reportážích dokázali zachytit i druhou stranu her – neustálé testování na koronavirus, chaos při přesunech na sportoviště nebo čínskou mentalitu.
"Zatímco letní hry loni v Tokiu přeci jen nabízely určitou volnost a možnost vystrčit nos z bubliny mezi normální lidi, před pár dny skončený zimní sportovní svátek v Pekingu zvládli Číňané připravit v dokonale utěsněném prostoru jakoby na cizí planetě," popsal své pocity po návratu sportovní zpravodaj ČTK Radek Smekal, pro něhož byl Peking už desátou olympiádou.
Stejně jako loni na letní olympiádě se museli novináři i nyní už před cestou na hry několikrát testovat na covid-19. Z četkařského tria tak nakonec na zahájení odjeli jen dva – zpravodaj Robert Tesař a fotograf Roman Vondrouš. Radek Smekal zůstal v prvních dnech her po pozitivním testu doma, za kolegy se vydal až po pěti dnech a dalších testech – tentokrát už negativních.
V samotném olympijském Pekingu byli novináři i sportovci uzavřeni v nepropustné bublině. "Ač se novináři na jiných olympiádách obvykle nikam moc nedostanou, tu a tam se přeci jen utrhnou a dojdou si do města na normální jídlo. V Číně sledovali běžný život jen zpoza oken autobusů. Po odjezdu či příjezdu se u každého hotelu zavřely na zámek masivní brány a dovnitř ani ven nikdo nesměl. Na ulici stálo vždy blikající policejní auto," popsal čínskou atmosféru Smekal.
Každé ráno se novináři museli nechat testovat, Tesař s Vondroušem tak výtěr z krku absolvovali 20krát. Celkem organizátoři provedli 1,8 milionu testů. Všude se masivně dezinfikovalo, v hokejové hale dokonce neustále běžel přístroj zajišťující 99procentní očištění věcí od covidu.
Bez ohledu na podobná opatření byl novinářský maraton na olympiádě v podstatě stejný jako obvykle: z hotelu na sportoviště, čekání na autobusy, dlouhé přesuny, pozdě v noci zpátky na hotel. "Den začínal v šest ráno a končil v jednu v noci. Dospávalo se v autobusech," uvedl Smekal.
Kromě organizace testování sportovců i novinářů museli Číňané zvládnout zorganizovat i přesuny lidí na sportoviště. "Do 100 kilometrů vzdáleného střediska na sjezdy trvala cesta z hotelu tři hodiny. Na biatlon ve středisku 200 kilometrů od Pekingu se fičelo jen dvě hodiny. Rychlovlak totiž svištěl krajinou rychlostí 350 km/h a zvládl cestu za 50 minut," pochvaloval si Smekal.
Více o olympijském dění i atmosféře se dozvíte v rozhovoru s Radkem Smekalem na Novinkách z ČTK.
Od 1. do 20. února vydala ČTK s klíčovým slovem "olympijské" celkem 1300 zpráv, stovku fleší, 300 headlinů a 50 profilů. Během olympiády vycházel také speciální deník – přehled očekávaných událostí. Hlavní tíže olympijského zpravodajství byla na sportovní směně v Praze, která kvůli časovému posunu jela prakticky nonstop ve třísměnném provozu. Smekal a Tesař poslali přímo z místa každý přes stovku zpráv a dvacítku headlinů. Vondroušovi vyšlo ve Fotobance ČTK na 450 fotografií, ke klientům fotozpravodajství se dostaly i tisíce snímků z olympijského servisu agentury AP, jíž je ČTK výhradním zástupcem na českém trhu.