slunečné počasí v posledních týdnech prozařuje vše svým pozitivním nábojem a já mohu jen doufat, že nám to v příštích měsících vydrží.

Ne všechno je však slunečné, válka Ruska proti Ukrajině dosud neskončila a je ve velmi obtížné fázi. Na to, jak vlastně žijí lidé ve válkou poničené zemi a v místech, která se pomalu začínají zotavovat, se zajeli podívat naši dva zpravodajové, jak se dozvíte dále v newsletteru, v rozhovoru s nimi a hlavně v jejich článcích a fotografiích.

Vnitropolitická, zejména ekonomická situace je velice složitá a náročné je i zpravodajsky sledovat její vývoj. Vedle toho se důkladně připravujeme na zpravodajské pokrytí českého předsednictví v EU a věříme, že budeme moci našim klientům nabídnout solidní, pohotové a zajímavé zpravodajství.

ČTK nadále pracuje na integraci nabídky s naší dceřinou skupinou Profimedia.cz a věříme, že ještě před tím, než vyjde příští newsletter, nabídneme našim klientům zajímavé služby. Jde samozřejmě především o fotografie a v tomto oboru dlouhodobě sledujeme využití, ale také zneužití našich práv a zájmů. Proto se podílíme na projektu Pix.T, o kterém je v dalším textu také pár slov.

Přeji nám všem pohodové léto, plné zajímavých zážitků.

Jiří Majstr

ČTK představí na 48. ročníku festivalu Letní filmová škola (LFŠ) v Uherském Hradišti novou fotografickou výstavu, která bude věnovaná 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou nových národních států. Expozice s názvem Česko/slovenské okamžiky bude mít vernisáž 2. srpna. Národní zpravodajská agentura patří k hlavním mediálním partnerů festivalu.

Autoři výstavy Česko/slovenské okamžiky vybrali bezmála 130 snímků, které zachycují důležité i méně známé momenty ze společné historie, dvojího rozpadu československého státu, stejně jako vzájemné vztahy Čechů a Slováků v posledních 30 letech. „Naší ambicí není odvyprávět do detailu dějiny Československa a jeho rozdělení. Chceme prostřednictvím zpravodajských fotografií ukázat, co nás spojovalo, ale také rozdělovalo. A to nejen na úrovni politické, ale i snímky z běžného života, kultury či sportu,“ uvedla za autorský tým šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Na výstavě budou i snímky z produkce Československé tiskové kanceláře, které před 30 lety při dělení Československa připadly nově vzniklé slovenské agentuře TASR. „Jsme rádi, že nám je slovenští kolegové zapůjčí, neboť jde o velmi vydařené fotografie, díky nimž si připomeneme například výrobky Made in Czechoslovakia z podniků na slovenském území či slavný snímek Alexandera Dubčeka na koupališti,“ uvedl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. Několik vystavených fotografií autoři našli v databázi fotobanky Profimedia, kterou ČTK koupila v červenci 2021.

V den vernisáže uspořádá ČTK o vztazích Čechů a Slováků také debatu s názvem Ani spolu, ani bez sebe, v níž přislíbili účast spisovatel Pavel Kosatík, publicista Martin M. Šimečka a zpravodaj Českého rozhlasu Ľubomír Smatana. Debatu v Respekt stanu odvysílá ČTK živě, záznam bude k dispozici na webových stránkách výstavy Česko/slovenské okamžiky.

Na festivalu v Uherském Hradišti bude mít ČTK také týdenní workshop pro studenty žurnalistiky, fotografie a příbuzných oborů. Pod vedením profesionálů z ČTK se budou studenti podílet na plnění hlavních informačních kanálů festivalu včetně Filmových listů. Studenti budou se svými lektory rovněž natáčet podcastový speciál Četkast na Filmovce. ČTK bude také prostřednictvím služby Protext Video zajišťovat živé vysílání z nejdůležitějších akcí na festivalu.

Česko/slovenské okamžiky je již pátou putovní výstavou ČTK s „okamžiky“ v názvu. V roce 2018 připravila národní zpravodajská agentura ke stému výročí založení Československa a ČTK expozici Okamžiky století, po nich následovaly Okamžiky sametové revoluce, Nežádoucí okamžiky (o historii manipulací s fotografiemi) a nejnověji Olympijské okamžiky, které jsou ještě do konce srpna k vidění v Praze 13 u sídla společnosti Czech Photo Center.

Po premiéře na LFŠ bude výstava v Uherském Hradišti do konce září, poté se vydá do dalších českých a moravských měst. Pro školy budou na webové stránce výstavy opět k dispozici pracovních listy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynuly čtyři měsíce. Zemi opustily miliony lidí, tisíce domů, obcí a měst jsou zničené, je narušená infrastruktura, průmyslová výroba i zemědělství, ukrajinská policie eviduje od začátku ruské agrese přes 12.000 zabitých civilistů.

Do země zničené válkou vyjeli nedávno i dva Četkaři – zpravodajka zahraniční redakce Iveta Polochová a fotoreportér Ondřej Deml.

Kam přesně jste jeli?

IVETA: Jeli jsme autem přes Polsko do Lvova, Žytomyru a do Kyjeva. V Kyjevě a okolí jsme byli nejdelší dobu. Navštívili jsme místa v Kyjevské oblasti jako je Irpiň, Buča, Boroďanka, byli jsme například s pyrotechniky, kteří likvidovali nevybuchlou munici v jezeře u vsi Horenka. V Kyjevě jsme mimo jiné mluvili s ředitelkou organizace, která pomáhá s dokumentováním potenciálních válečných zločinů ruských vojáků. Strávili jsme nějaký čas v Dubně s volyňskou Češkou. Celkem jsme byli na Ukrajině deset dní.

Měli jste předem daný itinerář cesty?

ONDŘEJ: Částečně ano, částečně jsme program měnili za pochodu, jak se situace vyvíjela, něco vyšlo, něco nevyšlo.

S jakými pocity jste překračovali polsko-ukrajinské hranice?

IVETA: Pocity byly zvláštní. První, čeho si člověk všimne, jsou benzinky, kde nejsou pohonné hmoty. Už pár stovek metrů za hranicemi je vidět, že něco je jinak.

Jak jste řešili palivo do auta?

ONDŘEJ: Měli jsme 100 litrů nafty v kufru. Vypočítali jsme to ještě před cestou, vyšlo nám to přesně. Tedy málem nám pak došla nafta v Polsku na cestě zpět. Právě to, že nám dojde palivo nebo se něco stane s autem nebo zůstaneme trčet někde v koloně a ztratíme čas, toho jsme se báli nejvíc.

Co bylo vlastně cílem vaší cesty?

IVETA: Ukrajina je obrovská země a v různých částech je různá situace. My jsme byli u Kyjeva, odkud se ruská okupační vojska stáhla začátkem dubna. Na východě nebo na jihu, kde jsou momentálně těžké boje, jsme nebyli. Naším cílem bylo podat svědectví z oblastí, kde se lidé vrací, nebo se snaží vracet, k relativně normálnímu životu.

Chtěli jsme potkat lidi, co se vrátili ze zahraničí nebo byli jinak vysídleni a začínají znova. Chtěli jsme do Buči, odkud byla po jejím osvobození hlášena zvěrstva páchaná před tím ruskými vojáky, a zjistit, jak tam lidé žijí teď.

ONDŘEJ: Na první pohled se tam lidé vrací k normálnímu životu, Buča paradoxně není tak zničená jako třeba Irpiň. Ona jsou to taková rozvíjející se města nedaleko Kyjeva, něco jako Hostivice nebo Říčany u Prahy. Jsou tam velké moderní bytovky pro stovky lidí a hned vedle stará vesnická zástavba.

IVETA: Otevřely se tam už první kavárny a obchody. Byli jsme třeba v kavárně, která už byla uklizená, obnovená, ale pak si všimneš prostřeleného skla nebo rozstřílených dřevěných trámů na terase.

ONDŘEJ: Nebo hned vedle byla úplně vyhořelá lékárna, na kterou doteď nikdo nesáhl, nikdo ji neopravoval. Ale bylo vidět, že se lidé snaží vracet k normálnímu životu, třeba i tím, že zase chodí do kaváren.

IVETA: Někteří místní nám popisovali a ukazovali videa, jak ta místa našli zdevastovaná. V Buči jsme mluvili i s majitelem malého koktejlového baru. Otevřel ho dva měsíce před invazí. Několik dní po jejím začátku utekl s ženou a dcerkou pryč, a když se vrátil, našel místo poničené. Teď bar obnovil. Teď je to spíš kavárna, alkohol podražil, lidé nemají peníze. Ten barman líčil, jak si skleničky musel přinést z domova, všechno bylo rozbité nebo rozkradené. Dokonce i umyvadlo mu ukradli. Tak hygienu vyřešil aspoň vlhčenými ubrousky. Ženu a dceru zatím nechce vozit zpátky, protože neví, co bude. A tahle nejistota je tam hodně cítit.

Celý rozhovor s Ivetou a Ondrou si můžete přečíst na webu ČTK v sekci Novinky z ČTK.

ČTK už na počátku válečného konfliktu věnovala ukrajinské národní zpravodajské agentuře Ukrinform významný peněžní dar. Od prvního dne válečného konfliktu poskytuje ČTK ukrajinským kolegům bezplatný přístup ke svému zpravodajství. Na webu ceskenoviny.cz zpřístupnila ČTK zpravodajský servis Ukrinformu v ukrajinštině, později přidala i automatické překlady zpráv ukrajinské agentury z jejího anglického servisu do češtiny.

Od počátku konfliktu do konce května, tj. od 24. února do 31. května, vydala ČTK s klíčovým slovem Ukrajina přes 11 000 zpráv (včetně fleší a verzí), více než 4000 headlinů a více než tři stovky profilů.

Pro nadcházející české předsednictví EU chystá Česká tisková kancelář (ČTK) personální posílení pobočky v Bruselu, tematický výběr zpravodajství o Evropské unii a také fotografickou výstavu. Centrum speciálních služeb ČTK bude pro předsednictví zajišťovat videostreamy z tiskových konferencí, kulatých stolů a veřejných debat, které budou připravovat Úřad vlády nebo jednotlivá ministerstva.

Během českého předsednictví posílí bruselskou pobočku další redaktor. Vedle stálého zpravodaje Petra Kupce bude zpravodajství z unijních institucí přinášet po několik měsíců i redaktor zahraniční redakce ČTK Alan Lexa. Do zpravodajství o předsednictví se ale zapojí, snad s výjimkou sportu, redaktoři všech zpravodajských redakcí ČTK, uvedla šéfredaktorka Radka Matesová Marková.

ČTK bude zpravodajsky pokrývat všechny důležité akce, které se uskuteční na českém území, a to nejen v Praze, ale i například v Litomyšli. Textové a obrazové zpravodajství podpoří dokumentačními materiály (profily), z významných událostí, jako budou některá ministerská zasedání či summit EU, bude přinášet zpravodajské videostreamy i audiozpravodajství, případně k nim připraví infografiku. „Čerpáme ze zkušeností z prvního českého předsednictví v roce 2009, přípravy koordinují dva bývalí bruselští zpravodajové ČTK Stanislav Mundil a Jakub Dospiva,“ dodala šéfredaktorka.

Svým klientům ČTK nabízí už nyní tematický výběr zpravodajství k českému předsednictví a k dění kolem EU obecně. Odběratelé mají možnost získat přístup ke zpravodajství tradičně přes prostředí Infobanky ČTK, ale také například formou internetového modulu (liveblogu), který dokáže automaticky publikovat vybrané zprávy na příslušném webovém portálu, nebo rychlé zpravodajství ve formě headlinů doručované formou SMS přímo do mobilních telefonů uživatelů či prostřednictvím e-mail servisu do schránek elektronické pošty.

„S nabídkou jsme se obrátili například na Úřad vlády, na ministerstvo zahraničí, případné využití vidíme například také v informačních centrech o EU, která se nacházejí v krajích,“ uvedl zástupce obchodního ředitele ČTK Jan Vavrušák.

Pro Úřad vlády připravuje Fotobanka ČTK na klíč putovní exteriérovou výstavu mapující jednotlivé etapy od vstupu ČR do EU až po současnost. Kromě důležitých formálních milníků je výstava orientovaná spíše na konkrétní dopady vstupu ČR do EU, uvedl šéf Fotobanky ČTK Petr Mlch. Na sedmi desítkách snímků jsou zobrazeny akce, projekty a další každodenní maličkost, které se podařily díky členství v EU. „Výstavy budou celkem tři paré po patnácti stojanech, dohromady asi 60 ploch. Dva soubory budou putovní a jeden zůstane v zahradě Úřadu vlády,“ doplnil Mlch.

Centrum speciálních služeb ČTK bude pro české předsednictví zajišťovat zejména videostreamy z tiskových konferencí, kulatých stolů a veřejných debat, které budou připravovat Úřad vlády nebo jednotlivá ministerstva. „Výhodou tohoto řešení je, že se přímý videopřenos z akce dostane jednak rovnou ke koncovému divákovi na zpravodajském webu Českénoviny.cz nebo na Facebooku Protext ČTK, jednak ho zdarma mohou převzít jednotlivá média, a to i zahraniční, a znásobit tím zásah,“ vysvětlil ředitel pro strategii a rozvoj Jaroslav Kábele.  

Některé české instituce a ministerstva se také na svou vedoucí roli v organizaci mnohostranných jednání a konferencí v době předsednictví připravovaly za pomoci Akademie ČTK. Ta nachystala speciální programy mediální komunikace a vystupování před kamerou a mnozí diplomaté a politici těchto školení využili.  

ČTK prohlubuje spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) - v letním semestru zapojila do výuky předmětu Agenturní žurnalistika své redaktory, editory i šéfeditory. Organizaci bakalářského programu měla na starosti Akademie ČTK. Cyklus přednášek o práci tiskových agentur hodnotili samotní studenti jako nejpřínosnější, s čím se v letním semestru setkali.

"Tiskové agentury u nás ve výuce vždy dostávaly prostor díky doktorce Trunečkové, ale hodně jsme stáli právě o doplnění praktické výuky přímo v ČTK. Našim studujícím to umožní ještě lepší přípravu na praxi a otevře svět kvalitního zpravodajství," uvedla vedoucí Katedry žurnalistiky FSV UK Alice Němcová Tejkalová. Semestrální předmět se učil přímo v historickém sídle ČTK v pražské Opletalově ulici.

V nově koncipovaném semináři se studenti seznámili s historií i současným fungováním národní zpravodajské agentury. Každý kurz vedl jiný odborník – k dispozici byli redaktoři politického, ekonomického, zahraničního i sportovního zpravodajství, stejně jako fotoeditor.

„Velmi si cením všech seminářů s lektory - zejména pak jejich osobních zkušeností, díky kterým jsem získal lepší představu o náplni práce v ČTK,“ zdůraznil Michal Kulič, student magisterských Mediálních studií FSV UK. „Tento předmět byl takový highlight mého letního semestru a doufám, že bude takto skvěle pokračovat,“ dodal.

Studentům přednášeli četkařští redaktoři, editoři i šéfeditoři, o zásadách tvorby zpravodajství a jeho plánování mluvila šéfredaktorka Radka Matesová Marková. Četkaři ukázali studentům, s jakými zpravodajskými formáty ČTK pracuje, jak nakládá se zdroji, jak informace ověřuje, jak pracuje se sociálními sítěmi nebo jak funguje Infobanka ČTK. Každý student měl navíc na půl roku kompletní přístup do Infobanky ČTK.

„Za dva roky studia žurnalistiky jsem se s Infobankou ČTK ve škole zatím nesetkala a určitě se mi bude do budoucna hodit ji ovládat,“ uvedla Lucie Špetová, studentka 2. ročníku žurnalistiky, která ocenila i přátelskou a mnohdy zábavnou atmosféru. Líbilo se jí i to, že přednášky v ČTK doplnila návštěva pražské pobočky agentury Reuters.

S novou koncepcí předmětu je spokojené i vedení Katedry žurnalistiky. "Sledovala jsem výuku agenturní žurnalistiky nepravidelně, ale kontinuálně přes výstupy na sociálních sítích i dojmy studentek a studentů, a moc mě těší, jak se tento semestr povedl. Spolupracujeme s nejrůznějšími médii a novinářskými hvězdami, takže když někteří studující tenhle nový předmět okomentovali jako nejlepší v letním semestru, je to pro vyučující z ČTK velký kompliment v nelehké konkurenci," uvedla šéfka žurnalistiky na FSV UK Němcová Tejkalová.

ČTK spolupracuje s vysokými školami dlouhodobě, dodává jim zpravodajství, spolupracuje na vědeckých projektech, umožňuje studentské stáže. Od roku 2017 pořádá pro vysokoškoláky Letní školu ČTK, která se letos už potřetí uskuteční na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.