Novým generálním ředitelem ČTK bude od června dosavadní ředitel strategie a rozvoje agentury Jaroslav Kábele. S jakými pocity, plány a vizemi šel do výběrového řízení, kam chce agenturu směřovat a co by chtěl během šestiletého období dokázat?

S jakou koncepcí jste předstupoval před Radu ČTK? V čem chcete navázat na předchůdce a co chcete do agentury přinést nového?

Navazovat na 12letou éru Jiřího Majstra je lehké i těžké zároveň. Lehké v tom, že odevzdává agenturu v dobré kondici, principy práce jsou nastavené, Četka běží jako dobře namazaný stroj. Těžké v tom, že nového ředitele bude každý s Jiřím Majstrem srovnávat. A druhý těžký bod je v tom, že veškerá žurnalistická tvorba je pod velkým tlakem, jednak ekonomickým, jednak společenským. Sociálně sítě dohnaly některé lidi k tomu, že si myslí, že novináře nepotřebují. Já si ale myslím pravý opak.

Takže navázat chci na poctivou práci a důraz na spolehlivost a nezávislost. Abychom mohli být nezávislí, musíme mít dost peněz. A protože u mediálního trhu se asi moc nedá čekat, že by rostl a někdo přišel s novými projekty, které by potřebovaly naše zpravodajství, musíme být aktivnější na nemediálním poli. Tento trh je relativně obrovský. Jen musí firmy, instituce, organizace nebo PR agentury vědět, co všechno umíme. Není toho málo. Když se někdy bavíme s novými klienty, spadne jim brada překvapením, v čem všem můžeme být pro ně užiteční.

S jakými pocity jste do volby přistupoval? Byla to chuť zkusit něco nového, ambice pokračovat v práci stávajícího generálního ředitele, zodpovědnost k firmě, v níž jste prožil kus života?

Ano, od každého něco. Když se nám nepodařilo Jirku přemluvit k dalšímu volebnímu období, byl to naopak on, kdo ukázal na svého „korunního prince“. Já jsem zpočátku hodně zvažoval, jestli na to mám. Ale pak jsem si řekl, že nějaké zkušenosti už jsem přece jen získal. Jak tady v Četce v úplném začátku 90. let, třeba založením pobočky v Bratislavě, nebo řízením iDNES.cz a hledáním nových projektů, které by „cinkaly“, tedy přinášely nové peníze na podporu nezávislého seriózního zpravodajství. A budiž řečeno, že jsem na rozdíl od některých kolegů i po odchodu do soukromé sféry pořád měl Četku v srdci. Takže když mi Jirka Majstr v roce 2017 nabídl, abych se po letech úspor v agentuře pustil do rozvoje a strategických plánů, rád jsem se vrátil. A jsem moc rád, že se některé nové projekty podařilo rozjet a přinést nové peníze. Za stejným účelem. Aby pomohly diverzifikaci zdrojů a podpořily nezávislé zpravodajství.

Už na post ředitele pro strategii a rozvoj v roce 2017 jste přišel s novými tématy, měnil jste ekonomické fungování Četky, rozšiřoval nemediální služby zpravodajské agentury. Našel jste skulinky, ve kterých před vámi nikdo nic neviděl, a dovedl z nich těžit. Budete v tomto svém vizionářství pokračovat i na postu generálního ředitele?

No to je snad až moc přehnané tvrzení, že jsem měnil ekonomické fungování Četky. Ale ano, fascinuje mě, že například rakouští kolegové v APA mají už 60% příjmů z nemediálních aktivit. Myslím, že už jsme v Protextu a Akademii ČTK sdružených do Centra speciálních služeb nějakou práci udělali. Za posledních pět let jsme zečtyřnásobili obrat a přidali k tomu úplně nových 11 milionů korun z grantů, ale pořád nejvíce peněz jako agentura získáváme z prodeje zpravodajství médiím.

Jsem rád, že se ujal můj nápad na akvizici fotobanky Profimedia. Jedním krokem jsme splnili několik cílů, posílili jsme pozici skupiny ČTK na trhu. A za pět let, až se Profimedii podaří splatit úvěr, bude generovat dividendy jedinému akcionáři, tedy Četce, a přispěje tak do rozpočtu pěknými pár miliony ročně.

Ale abych odpověděl na otázku: ano, rád bych stále sledoval vývoj v mediálním i technologickém světě a přicházel s novými podněty. Na druhou stranu bych rád, kdyby s novými nápady přicházeli i lidé ze všech oddělení. Z redakce, z obchodu, z IT nebo klidně z účtárny. U mě budou mít vždycky dveře otevřené, lidi spolu musí mluvit. I kdyby si nebyli jisti, jestli je ta myšlenka dobrá. Prodiskutujeme si to, řekneme si, jestli se vyplatí tomu věnovat čas, energii a peníze. Obecně bych rád, abychom zautomatizovali vše, co se zautomatizovat dá, ulehčili si stereotypní práci a věnovali čas tvůrčí činnosti.

Jak byste chtěl, aby vypadala ČTK za šest let, až vám bude končit mandát?

Aby stále fungovala jako dobře namazaný stroj. Aby se klienti nemohli bez služeb ČTK obejít, protože budou tak dobré a vyplatí se jim tak, že by byli hloupí, kdyby je neplatili. Aby byla moderní agenturou, aby četkaři stále mohli být na svou firmu hrdí a bylo jim ctí zde pracovat. Být četkařem je diagnóza. A já udělám všechno pro to, abych Četce byl co nejvíc užitečný.

Celý rozhovor s nově zvoleným generálním ředitelem si můžete přečíst na Novinkách z ČTK.

Putovní fotografická výstava ČTK, která mapuje společnou historii Čechů a Slováků, se přestěhovala na Slovensko. V Bratislavě měla vernisáž 16. února. Projekt nazvaný Česko/slovenské okamžiky si na své první zahraniční cestě prohlédl i český prezident Petr Pavel s manželkou. Putovní výstavu doprovází stejnojmenná kniha, kterou na Slovensku pokřtil známý slovenský herec Martin Huba.

Fotografická expozice ukazuje prostřednictvím zpravodajských fotografií to, co Čechy a Slováky v dějinách spojovalo, ale také rozdělovalo. A to nejen na úrovni politické; na výstavě jsou i snímky z běžného života, kultury či sportu.

"Snažili jsme se to udělat tak, abychom zejména představili společnou historii i lidem, kteří ji nezažili nebo kteří ji zažili jako hodně malincí. Ty části, které se týkají politiky, jsme ředili například sportem, běžným životem a kulturou," uvedla za autorský tým výstavy šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Výstava obsahuje i fotografie z produkce někdejší Československé tiskové kanceláře, které při dělení Československa připadly nově vzniklé slovenské agentuře TASR.

"Češi a Slováci toho o sobě vědí hodně, ale pořád to není dost. Čím více se vzdalujeme od roku 1992, tak ty země o sobě toho moc nevědí," uvedl při zahájení výstavy ve slovenské metropoli český velvyslanec Rudolf Jindrák. Výstavu se podařilo přesunout na Slovensko díky spolupráci s Českým centrem Bratislava.

Na konci března se výstava stěhovala do Trenčína, kde bude do 24. dubna.

Výstavu doplňuje stejnojmenná kniha. Na jejím křtu uvedl herec a režisér Huba, že hodnota okamžiku spočívá v tom, jaký na člověka udělal dojem. Herec, který například v roce 2018 ztvárnil ve snímku Jakuba Červenky postavu T. G. Masaryka, také ocenil své kontakty s českou kulturou a českým uměním.

Expozice Česko/slovenské okamžiky měla svou premiéru loni v létě v Uherském Hradišti na 48. ročníku festivalu Letní filmová škola. Vidět už ji mohli i lidé v Šumperku, Brně a Praze. Na konci března se výstava stěhuje do Trenčína, kde bude do 24. dubna.

ČTK má od letošního roku zastoupení ve třech hlavních vydavatelských organizacích na českém mediálním trhu. Na začátku ledna se stal generální ředitel Jiří Majstr členem správní rady Unie vydavatelů, která sdružuje největší vydavatelské domy publikující celkem zhruba 300 tištěných titulů novin a časopisů a provozující na 200 webů. Ke stejnému datu se ČTK stala členem Asociace online vydavatelů, jež nyní zastupuje 26 nezávislých středních a menších vydavatelství především online médií.

Národní tisková agentura je také už více než deset let členem Sdružení pro internetový rozvoj. Ředitel strategie a rozvoje ČTK Jaroslav Kábele je pět let členem výkonné rady SPIR a Jan Vavrušák, zástupce obchodního ředitele ČTK, zastává ve SPIRu funkci předsedy Komise samoregulátora obsahu na internetu.

„Všechny tyto aktivity děláme proto, abychom byli nablízko našim klientům,“ uvedl Jaroslav Kábele. „Abychom poznávali jejich potřeby, chápali jejich zájmy a snažili se tomu přizpůsobit svůj servis a případně se k nim přidali při vyjednávání se státem nebo globálními platformami,“ konstatoval Kábele, který byl zvolen novým generálním ředitelem ČTK a své funkce se ujme 12. června.

V posledních měsících se ČTK především účastní vyjednávání o vzniku kolektivního správce, který by podle nedávno schválené novely autorského zákona měl vymáhat podíly z příjmů za užití vydavatelského obsahu na platformách typu Google, Meta nebo i Seznam.

Stovky zpráv a fotografií, desítky profilových materiálů, audia, videostreamy i infografika. To vše připravila ČTK ve svém zpravodajství k prezidentským volbám, které vyvrcholily 28. ledna, kdy byl ve druhém kole zvolen novou hlavou státu Petr Pavel.

ČTK měla v prvním i druhém kole prezidentské volby své reportéry ve všech volebních štábech, přinášela rychlé výsledkové zpravodajství, stejně jako ohlasy z domova i ze světa.

Prezidentské volby byly jedním z hlavních témat zpravodajství poslední čtyři měsíce, v podstatě od komunálních voleb, které se konaly na konci září 2022. V lednu, kdy vyvrcholila předvolební kampaň a konala se obě kola prezidentských voleb, vydala ČTK s klíčovými slovy "ČR; volby; prezident" bezmála tisícovku zpráv, přes 500 headlinů (krátkých textů do 150 znaků), stovku profilů a na 2000 snímků svých fotoreportérů z Prahy i krajů. Většina snímků vycházela v režimu FASTPIX, kdy editoři případné úpravy provádějí až dodatečně ve fotobance – ke klientům vysílaného servisu tak snímky putují nejkratší možnou cestou rovnou od fotoreportérů ČTK se základními metadaty.

Pro tvorbu textového výsledkového zpravodajství ČTK využila i svůj "volební automat", kdy se díky napojení připravených šablon zpráv na data Českého statistického úřadu první základní texty vytvářejí automaticky. "Prezidentské volby byly posledním typem voleb, které jsme s pomocí tohoto nástroje dosud nezpracovávali," upřesnila šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Automatizovanou tvorbu výsledkových textů ČTK poprvé použila v roce 2018 při zpracování komunálních a senátních voleb, postupně jej pak nasazovala na další typy domácích voleb. Ve výsledkovém zpravodajství k prezidentským volbám ČTK vydala 80 automaticky vytvořených headlinů, deset fleší a 30 zpráv.

Prezidentské volby kryla ČTK velmi podrobně i ve svém anglickém servisu, který odebírají zahraniční média, velvyslanectví i firmy. Za poslední 30 dní k nim vydala v angličtině na 300 textů.

Ve fotografické soutěži Czech Press Photo se prosadili tři fotoreportéři ČTK. První místo v kategorii „Lidé, o kterých se mluví“ získal pražský fotograf Roman Vondrouš se snímkem Jmenování premiéra, na kterém je v době proticovidových opatření prezident Miloš Zeman ve skleněné kukani. Ve stejné kategorii bodoval i Ondřej Deml. Se snímkem s názvem Německá ministryně zahraničí v Lidicích obsadil třetí místo.

Královéhradecký fotoreportér David Taneček získal třetí místo v kategorii „Umění a kultura“ za snímek Akustická zkouška, na kterém hráč s dechovým nástrojem zkouší akustiku nového ostravského koncertního sálu.

Zvláštní cenu pro mladé fotografy do 26 let, kterou uděluje ČTK, získala Anna Boháčová, která zachytila happening k masakru v Buči.

Hlavní cenu o nejlepší novinářský snímek loňského roku vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buči. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než 6000 prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska.

Snímky z Ukrajiny letošní soutěži podle očekávání dominovaly. Máca se sérií snímků z Ukrajiny zvítězil i kategorii Aktualita. Snímek z Buči, který pořídil Gabriel Kuchta z Deníku N, se umístil i na třetím místě. Všechny tři první příčky v kategorii Reportáž patří také událostem z Ukrajiny. Vyhrál ji Milan Bureš z Respektu za sérii snímků Čekání na vlak do bezpečí dokumentující ukrajinské uprchlíky.

Více o výsledcích soutěže se dozvíte na Novinách z ČTK.

Nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže si mohou lidé prohlédnout do konce července v pražském Národním muzeu.