Novinky

Četkaři z OH: Olympiáda podeváté a přeci poprvé, pro debutanty křest ohněm

21.07.2021

Zmatky, chaos a problémy s testováním - to jsou první dojmy z olympijského Tokia od novinářů České tiskové kanceláře, kteří odletěli monitorovat dění na olympiádě. Národní zpravodajská agentura poslala na letní olympijské hry dva píšící reportéry ze sportovní redakce a jednoho fotografa.

"Japonsko je po Německu na mistrovství Evropy atletů v Berlíně už druhá země s pověstí pečlivého národa, která mě zaskočila absencí organizace. Byly zmatky s aplikacemi před cestou a před odletem, ani po příletu nám nikdo nevysvětlil, v jakém režimu máme po příjezdu fungovat," popisuje první dojmy s olympijskou cestou sportovní redaktorka ČTK Kamila Nešporová.

"Olympijské hry se řídí určitými zákonitostmi a pro ostříleného žurnalistu už jsou rutinou. Letošní svátek pod pěti kruhy už jen při cestě do dějiště v Tokiu potvrdil, že kvůli koronaviru bude vše jinak," začal svůj první text z Tokia sportovní zpravodaj ČTK Radek Smekal. "Jsem na olympiádě podeváté, ale podobný stres jsem nikdy nezažil," dodal.

Před samotnou cestou bylo potřeba vyplnit s měsíčním předstihem plán aktivit, který schvalovala japonská vláda. Jak se blížilo datum odletu a nikdo nic neschválil, narůstala nervozita. Plán byl totiž navázán na povinnou vstupní aplikaci OCHA.

"Proto si mnozí začali vyplňovat náhradní variantu, aby získali přístupový QR kód do země. Nakonec nám ale šest hodin před odletem přišel e-mail, že je vše v pořádku a na letišti Václava Havla jsme aplikaci aktivovali," popsal Smekal.

Místo pro odevzdání testů na COVID-19 v hlavním tiskovém středisku letních olympijských her. (Foto AP/ČTK/Ashley Landis, 2021)

Stejně tak nebylo jednoduché nechat si před odletem laboratoří vyplnit oficiální japonský certifikát o negativním PCR testu. "Stálo mě to několik hovorů s laborantem. Nutno uznat, že příjemných, protože pán byl fanouškem Japonska a chtěl se nechat přibalit jako zavazadlo. Tak jsem mu vysvětlila, že by z Japonska stejně nic neviděl," uvedla Nešporová.

Přesun z Prahy do Frankfurtu byl bez problémů a v Německu prý bylo znát, že dálkových letů po covidu příliš nelétá. Většina obchodů a restaurací byla zavřených. Postupně se začali trousit němečtí reprezentanti, přidalo se pár italských, thajských, chorvatských či estonských sportovců.

Už v Německu bylo potřeba zkontrolovat dokumenty, zmíněnou aplikaci OCHA i absolvované PCR testy a vzhledem k plnému letadlu se zpozdil odlet. Po jedenáctihodinové cestě do Tokia mohli z letadla nejdříve odejít cestující, kteří neměli nic společného s olympiádou. Pak vycházela většina osazenstva rozdělena na sportovce a média.

Překvapením ve srovnání s předešlými hrami bylo, že sportovci neměli přednost a museli čekat. "Ale to vlastně dělali všichni. Celé jedno křídlo letiště Haneda je vyčleněno pro příletové procedury. Ač je vše nutno dělat elektronicky, dalším překvapením bylo, že na prvním stanovišti všichni dostali do ruky žlutý nápis OCHA na papíru velikosti A4," popisovali reportéři ČTK.

Po příletu do Tokia dostali všichni žlutou cedulku OCHA. (Foto ČTK/Radek Smekal, 2021)

Jedna kontrola střídala druhou, až se došlo k slinnému testu. Bylo potřeba dát dostatek slin, jinak vás všudypřítomné Japonky, milé a ochotné, vrátily a museli jste přidat. Následovalo čekání na výsledek, na velké tabuli se objevilo každého číslo a po vystání další fronty většina slyšela úlevné - negativní. Poté přišla další kontrola, přesun k aktivování akreditace a už jen celní kontrola. Možná se to nezdá, ale od přistání k možnosti říct: vítejte v Japonsku - uplynuly čtyři a půl hodiny.

"Pro debut jsme si nemohli vybrat lepší olympiádu," uvedli večer po příletu, po 25 hodin trvající cestě z domova, redaktorka Kamila Nešporová a fotograf Ondřej Deml, kteří se obří sportovní akce pod pěti kruhy zúčastní poprvé.

Velkým překvapením byla pro novináře i cesta na hotel. "Z autobusu jsme museli přestoupit do taxíků, které mají povolené převážet jen jednoho pasažéra. Ani spolubydlící z jednoho hotelového pokoje nejsou výjimkou. Ale po omezeném prostoru v letadle to byla nejpohodlnější část cesty. Jen trvala krátce," uvedla Nešporová.

Zmatky čekaly trojici Četkařů i v novinářském hotelu. "Tam překvapivě netušily recepční vůbec nic. Každopádně nám dovolily chodit si kupovat jídlo do nedalekého supermarketu. U vchodu sedí kontrola pověřená organizačním výborem, ale ani tu nic nezajímá a žádné informace neměla. Pro jistotu jsem ale strávila první olympijský zpravodajský den v posteli a u stolu v hotelovém pokoji," popsala sportovní redaktorka ČTK.

Na předešlých olympiádách stačilo aktivovat po příletu akreditaci, zamířit do hotelu a druhý den na sportoviště. "V Tokiu je všechno jinak a nečekané je, jak nikdo pořádně neví, co a jak funguje. Někdo musí na tři dny do karantény do hotelu, jiný si vyjednal, že může hned pracovat. Po příjezdu do hotelu nám dokonce tvrdili, že musíme mít karanténu čtrnáctidenní," reportovalo také z Tokia četkařské trio.

Novinář v zatím poloprázdném hlavním tiskovém středisku olympijských her. (Foto AP/ČTK/Ashley Landis, 2021)

Co ale po příletu musel absolvovat každý, byly testy. "Další tři dny musíme odevzdávat slinné testy na covid, ale jen těžko večer sežene sady, do kterých můžeme plivat. Nefungovalo objednání přes internet a telefon byl věčně obsazený. O vyzvednutí ani nemluvě. Teoreticky nesmíte opustit hotel, ale prakticky se dá jít koupit jídlo a šéf výpravy dojde pro testy. Jestli to je správně a jestli z toho nebudou problémy, ale nikdo neví," popsali své první zážitky četkařští reportéři.