Novinky

Šéfredaktorka ČTK o roce s covidem: Četkařský tým je "rezervoár protilátek"

01.03.2021

Je to přesně rok, co Česká tisková kancelář (ČTK) vydala zprávu o prvních třech nakažených koronavirem v České republice. Od té doby vyšlo ve zpravodajství ČTK více než 50.000 zpráv, 20.000 headlinů a přes 1000 profilů s klíčovým slovem koronavirus.

Co všechno se za uplynulý rok změnilo, co se v Četce stihlo a nestihlo a jaké jsou vyhlídky pro rok 2021 hodnotí šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková (Foto ČTK, 2021)

Kolik místa ve zpravodajství ČTK zabírá dnes koronavirus?

Když jsem si dělala statistiky uplynulého roku, tak v podstatě každá třetí četkařská zpráva nese klíčové slovo koronavirus. Což ale neznamená, že by se v těch ostatních zprávách koronavirus neobjevoval. Někde je okrajově, je to třeba jen zmínka. Ale tam, kde se "gros" sdělení týká dopadů koronaviru, je to opravdu každá třetí zpráva za poslední rok.

K výročí výskytu pandemie na českém území vydává nyní ČTK řadu profilů. Čeho se týkají?

Nejsou to jen profilové materiály, ale i materiály, jak se během roku vyvíjela situace v různých sektorech. Nejen ekonomických, ale ve všech oblastech života. Je to jakási rekapitulace toho, co se stalo, ať už s kulturou, se školstvím, samozřejmě že na prvním místě je zdravotnictví. Rekapitulujeme, mapujeme současnou situaci a děláme výhledy do budoucna ve všech oblastech, kterých se koronavirus týká.

Ukázka vydaných profilů v Infobance ČTK.

Co odběratelé ČTK na téma koronavirus nejčastěji publikují?

Máme nástroj na monitoring publicity našich zpráv, což je pro nás jedno z důležitých vodítek, ale samozřejmě ne jediné. Jsou to často různé zajímavosti, exkluzivní materiály, ale pokud je něco aktualitou dne, pak to má největší publicitu. Tím, že pandemie ovlivňuje úplně všechno, nelze říct, co je nejčastější.

Které další produkty z multimediálního obsahu ČTK jsou žádané?

Zpravodajství ČTK není jen textové, jsou to i fotky, videa, grafika, audio. Velmi stoupla minulý rok důležitost živých streamů. Streamujeme nejdůležitější tiskovky, kolegové z médií na nás v tomto spoléhají. Popularita streamů rostla strmě poslední tři roky, ale pandemie to ještě akcelerovala. Hlavně z toho důvodu, že všichni novináři nemají přístup na všechny tiskovky, někam se mohou dostat jen on-line formou, někam vůbec ne.

Kameraman ČTK Hynek Beran při streamování tiskové konference po schůzi vlády k vývoji situace kolem šíření koronaviru 30. března 2020. (Foto ČTK)

Hodně věcí se za ten rok změnilo. Co bylo pro tebe z profesního hlediska nejzásadnější?

Pro mě byl nejzásadnější začátek, kdy jsme komplet převedli provoz ČTK na home office, což bych si nikdy předtím nedokázala představit. Ale nebylo jiné volby. Informací, jak nemoc funguje, bylo tenkrát strašně málo a troufám si říct, že do dneška úplné povědomí nikdo nemá. My jsme pokládali za jedinou možnou variantu minimalizovat výskyt lidí na pracovišti. Během jediného víkendu, v polovině března 2020, jsme provoz převedli na home office a s malými přestávkami, vlastně jen s výjimkou léta, kdy jsme částečně provoz navrátili zpět, jsme v tom stavu dodnes.

Je to pořád hodně složité a já velmi obdivuju a děkuju všem kolegům, kteří v těchto podmínkách pracují. Ona totiž agenturní novinařina není něco, co může počkat, až děti usnou. Je to neustálý vývoj, věc velmi dynamická. Člověk by si řekl, že po roce to bude klidnější, ale opak je pravdou. Zejména v posledních týdnech to opět má dramatické grády a lidé už jsou hodně unavení. Musím říct, že pro některé kolegy, kteří dnes a denně zaznamenávají poslední vývoj a snaží se ho vysvětlit, interpretovat a získal k němu ohlasy tak, aby tomu čtenáři porozuměli, aby měla ostatní média dobré podklady od agentury, je to opravdu hodně velký zápřah. Klobouk dolů před nimi.

Typický pohled do newsroomu ČTK v době pandemie. (Foto ČTK)

Dovedeš si představit, že až se zase vrátíme do normálu, si agentura podrží něco z dnešního období? Například práci z domova?

Myslím si, že se do normálu nevrátíme. Jsem už dnes přesvědčená o tom, že stav, který byl před pandemií, už se zpátky nevrátí. Určitě do budoucna uvažujeme o tom, že budeme fungovat v nějakém hybridním systému. Pro mě by bylo nejdůležitější vrátit do Opletalky (pražské sídlo ČTK, Opletalova 5) na zpravodajské sály ty kolegy, kteří potřebují neustálou interakci, což je především editorské pracoviště. Protože pro editory, kteří zpravodajství koordinují, organizují, vydávají, pro ty je hrozně těžké dělat z domova.

Některým vyhovuje, že doma mají větší klid než na společném sále. Ale na druhou stranu - na rychlé situace, rychlé houknutí typu "Prosím tě, potřebuji ohlas", na to teď potřebuje telefonovat nebo napsat do chatu. Ale mezitím někdo jiný volá, mezitím vydáváš čtyři jiné zprávy, mezitím běží tiskovka v televizi... Tady jsou výhody společného pracoviště nezpochybnitelné.

A myslím si, že to, co jsme dřív umožňovali jen výjimečně, to je home office, to už se dnes stalo běžnou součástí naší práce a nebudeme s tím mít problémy do budoucna. Já osobně jsem v tom byla před covidem možná příliš skeptická. Ale ono se ukázalo, že to nakonec jde.

Lidi to zvládají obdivuhodně. Zejména ti, kdo mají doma děti, které mají školu, nebo jsou děti malinké nebo jim onemocněli rodiče, ti to jednoduché rozhodně nemají. Ale my tím, že jsme všechna opatření provedli včas, na jaře i na podzim, tak jsme předešli tomu, aby nám systém zkolaboval. A funguje to, i když únava už je značná.

Jak se třeba nabírali a zapracovávali nováčci, co vloni nastoupili do firmy?

Tohle je na další velkou pochvalu. Dvě nové kolegyně nastoupily loni v únoru, byly tři týdny v práci a skončily na home office. Pak další tři lidi nastoupili do zahraniční redakce na podzim a to bylo totéž. Snažili jsme se nakombinovat, co šlo. Zaučoval třeba kolega, co měl covid už za sebou. Když se na chvilku epidemická situace zlepšila, tak do Opletalky šli s editorem primárně noví kolegové. Ale stejně se většinu času zapracovávali z domu. Bylo to hodně na vzájemné důvěře a z mého pohledu je to až zázrak, že to všichni zvládli.

Jaký je vlastně zdravotní stav mužstva? Kolik četkařů už covid-19 prodělalo?

Zatím se stále "držíme" velmi dobře. Z jarní vlny jsme vyšli výborně, neměli jsme téměř žádný případ. Ze 180 lidí, co dělají ve zpravodajství, jich má během roku potvrzený covid za sebou asi dvacet. A to se bavíme nejen o lidech v Praze, ale i v krajích. Evidentně jsou naši lidi velmi odpovědní.

Po roce si troufám s nadsázkou říct, že Četka má mimořádně silnou imunitu. Tým jako takový je "rezervoár protilátek". I když někteří občas "padají na hubu", tým drží při sobě a pokud má někdo propad, tak se snažíme si vyjít vstříc. A to je v této neutěšené době možná jeden z největších léků, který proti tomu můžeme najít.

Na rozdíl od jara 2020 chodí už dnes redaktoři aspoň na nějaké off-line akce - tiskovky, soudy, sporťáci jezdí na mistrovství do ciziny. Velká spousta akcí se kvůli pandemii nekoná. Co se muselo zrušit a co se naopak povedlo?

Přesunula se letní olympiáda. Zrušila se velká část sportovních akcí, na které bychom bývali jeli. Loni jsme nejeli ani na americké prezidentské volby, zdálo se nám to složité a nakonec pro nás bylo výhodnější je dělat doma od stolu. Ubylo cest s politiky. Nejsou reportážní cesty.

Z firemních akcí jsme zrušili den otevřených dveří. Četka má narozeniny 28. října, ale v té době už nebylo možné konat velké akce. Zrušili jsme teambuildingové akce jako je Kalmanův memoriál, kdy přecházíme krkonošský hřeben a jdeme k pomníku jednoho z prvorepublikových ředitelů ČTK. Úplně jinou formou jsme museli vymyslet předávání našich redakčních cen, což je každoroční akce v lednu. V podstatě to bylo celé on-line, v Opletalce jsem fyzicky předala ceny pouze absolutním vítězům. Bylo to nakonec velmi milé, byla jsem překvapená, kolik kolegů se on-line připojilo a fandilo ze všech koutů republiky.

Netradiční vyhlašování redakčních cen Zlaté pero a Zlaté oko 2020. Poprvé on-line. (Foto ČTK)

A je něco, co se povedlo?

Hlavně je to účast na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a naše výstava Nežádoucí okamžiky. U Filmovky jsme měli obrovské štěstí, že jsme mediálním partnerem akce, která se v létě konala jako jedna z mála.

Výstava je venkovní, což je formát, který je v dnešní době k nezaplacení. Tedy jedna z mála výstav, která se konat mohla bez ohledu na omezení, která se průběžne mění. Opět jsme ji pojali jako putovní. (Výstava je do 15. března k vidění na na promenádě u metra v Nových Butovicích.)

A jak vidíš budoucnost? Co čeká Četku v roce 2021?

Čeká nás několik velkých akcí. Jedna z interních, kterou doufám, že naši klienti ani nezaznamenají, bude přechod na novou verzi redakčního systému. Četka si svůj redakční systém vyvíjí sama, jsme v tomto velmi specifičtí. Na přelomu března a dubna bychom to chtěli "přepnout".

Druhou věcí jsou zpravodajské akce. Na podzim budou volby, což je pro Četku vždycky hodně práce. Už potřetí budou volby spojené s tím, že budeme připravovat šablony na automatickou tvorbu zpráv. Algoritmus s podporou umělé inteligence je napojený přímo na výsledkový servis Českého statistického úřadu, usnadňuje pak práci zpravodajům.

Uvidíme také, jak to bude s olympiádou, zatím se s ní v náhradním termínu v létě počítá.

Bude to rok zase velmi náročný. Doufám, že nám síly vydrží.

Celý rozhovor s šéfredaktorkou zpravodajství ČTK Radkou Matesovou Markovou si můžete poslechnout v Četkastu, zpravodajském podcastu ČTK. Dostupný v aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Lecton.

Další novinky