13.11.2009
Stanovisko ČTK k článku II usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 5.11. 2009
Sněmovní komise pro sdělovací prostředky navrhla Poslanecké sněmovně, aby konstatovala, že Česká tisková kancelář neplní své zákonné poslání. Vedení ČTK s takovým tvrzením nesouhlasí, protože odporuje faktům, a tím nespravedlivě demotivuje redaktory a další zaměstnance ČTK, kteří s vysokým pracovním i osobním nasazením zajišťují nepřetržitý agenturní servis stovkám klientů v ČR, na Slovensku i v dalších zemích. Nespravedlivá obvinění a politické zásahy mohou ČTK poškodit v hospodářské soutěži a v jejím mezinárodním postavení.
To, že se ČTK neodklání od zásad objektivního zpravodajství, dokládají jak vydané zprávy, tak zejména postoje jejích odběratelů.Pokud jde o konkrétní obsah jednání komise 5.11. 2009, vedení ČTK je přesvědčeno, že v následujícím textu podává dostatek důkazů o tom, že ČTK i za nelehké situace, kdy byla objektem vlastního zpravodajství, vyvinula nejvyšší úsilí k zachování jeho všestrannosti a objektivity.
Zákon o ČTK (517/1992 Sb.) stanoví poslání tiskové kanceláře ve svém §2 takto:
(1) Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů.
(2) Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí.
(3) Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí.
O tom, že ČTK úkoly dané druhým a třetím odstavcem plní beze zbytku, není jistě pochyb.
Pokud jde o odstavec první, na jednání sněmovní komise zazněl názor, že porušení zákona spočívá v tom, že ČTK podle mínění některých členů komise informovala neobjektivně o situaci kolem volby svého generálního ředitele, konkrétně o osobě a názorech ing. Radima Hrehy.
ČTK s ohledem na to v první řadě připomíná, že ing. Hreha sám žádnou stížnost na zpravodajství ČTK o něm Radě ČTK ani vedení ČTK nepodal.
Objektivita v bodě (1) §2 Zákona o ČTK je nepochybně míněna tak, jak je shodně uvedeno v příslušných paragrafech zákonů o České televizi a Českém rozhlase. V nich se uvádí, že úkolem uvedených médií veřejné služby je poskytování informací „ve svém celku“ vyvážených a všestranných.
Neobjektivita v jednom konkrétním případě je nežádoucí, ale není sama o sobě porušením zákona, a to i kdyby byla prokázána. ČTK je ovšem přesvědčena, že objektivita ve zpravodajství ČTK byla zachována i v tomto konkrétním případě.
Zpravodajství o volbě GŘ ČTK v roce 2009
Zpravodajstvím o tomto konkrétním případě se již zabývala Rada ČTK a dospěla k závěru, že ČTK podrobně informovala o stanoviscích všech relevantních stran, a to včetně stanovisek ing. Hrehy.
ČTK se snažila o přiměřený odstup. Zdrženlivý přístup ČTK k medializaci celé záležitosti je potvrzen i skutečností, že ČTK řadu článků jiných médií, televizních vystoupení nebo dokumentů nemonitorovala. Při tom jejich názorové vyznění bylo často vůči ing. Hrehovi negativní.
Patřil k nim například i některými členy sněmovní komise zmiňovaný velký článek týdeníku Respekt. Právě na tento článek reagoval svým dopisem generální ředitel STV Štefan Nižňanský. Jeho dopis a skutečnost, že ho ČTK nemonitorovala, bývá těmito kritiky zmiňován jako důkaz údajné neobjektivnosti ČTK.
Jelikož však ČTK nemonitorovala samotný článek v Respektu, nebylo by logické, aby monitorovala reakci na něj. Kdyby to ovšem bývala přesto udělala, musela by citovat minimálně napadené pasáže z kritizovaného článku v Respektu a musela by nutně také připomenout usnesení Rady STV o důvodech, proč byl ing. Radim Hreha odvolán Radou Slovenské televize z funkce generálního ředitele.
ČTK nemonitorovala ani četná prohlášení, která k věci vydávaly odbory v ČR a SR. Celkem k případu zveřejnil český OS Media čtyři prohlášení včetně jednoho, v němž kritizoval sněmovní komisi pro sdělovací prostředky za politický nátlak vůči Radě ČTK. Ze Slovenska byly k záležitosti zaslány dva odborové dokumenty – jednak dopis předsedkyně jedné ze tří základních organizací ve Slovenské televizi, paní Goliášové, a jednak dopis předsedkyně nadřízeného Odborového svazu masmédií, paní Baumanové.
ČTK informovala o prvním dopisu českého OS Media, který kritizoval volbu ing. Hrehy generálním ředitelem ČTK. O dopisu paní Goliášové na podporu ing. Radima Hrehy (jehož údajné zamlčení bývá ČTK občas vytýkáno) informovala agentura s obsáhlými citacemi bezodkladně hned v den, kdy byl zveřejněn.
Ve zpravodajství dala samozřejmě prostor pro reakci na kritiku svazu OS Media přímo dotčenému – ing. Radimu Hrehovi. Prostor dostal i v rámci zprávy ze 17. září o změně stanoviska Rady ČTK, kdy byl nepochybně stranou, jíž se rozhodnutí týkalo. ČTK zveřejnila i další jeho stanoviska a plný text jeho prohlášení ze 16. října. To je z hlediska všestrannosti a objektivnosti informací klíčové a rozhodující.
Konkrétní výtky k tomuto konkrétnímu případu a reakce na ně
a) ČTK údajně akcentuje negativní údaje o ing. Hrehovi
Fakty, která vyvracejí, že by ČTK akcentovala negativní postoje vůči ing. Radimu Hrehovi, jsou nepochybně přiložené zprávy ČTK jako celek. Je z nich patrné, že agentura dokázala zachovat objektivitu a neutralitu a v přiměřeném rozsahu charakterizovala názory stran včetně autentických citací.
b) ČTK neověřila pravdivost informací v dopise OS Media; pozitivním informacím v dopise slovenských televizních odborů nedala ani zdaleka takový prostor jako negativním informacím v dopise OS Media
O charakteru tohoto obvinění a jeho zaujatosti vypovídá nadmíru zřetelně skutečnost, že ČTK nikdy nebylo ze strany jejích kritiků vytknuto, že neověřila pravdivost informací v dopise předsedkyně základní odborové organizace v bratislavském ústředí Slovenské televize.
Podstatou dopisu OS Media bylo stanovisko k volbě ing. Radima Hrehy a tři otázky Radě ČTK. Žádná zpráva o něm by nedávala smysl, kdyby tyto jeho hlavní body neobsahovala.
Smyslem zpráv o obou dopisech odborových organizací bylo informovat o tom, že ohledně působení ing. Hrehy v České televizi i ve Slovenské televizi panují spory. Čtenářům těchto zpráv muselo být mimo veškerou pochybnost jasné, že nejde o názor ČTK na působení ing. Radima Hrehy, ale o názor českých, respektive slovenských odborářů. ČTK nepřísluší role arbitra v záležitostech, které jsou předmětem veřejné polemiky.
Ing. Hreha samozřejmě dostal ve zpravodajství ČTK příležitost se k dopisu OS Media vyjádřit, takže ve zpravodajství ČTK stála proti názoru OS Media dvě jemu odporující stanoviska zaměřená ve prospěch ing. Radima Hrehy – a to stanovisko samotného ing. Hrehy a stanovisko paní Goliášové. To je sotva možno označit za akcentování negativních údajů vůči ing. Hrehovi.
c) ČTK „zatajila“ vyjádření ředitele Nižňanského
Jak již bylo uvedeno výše, vyjádření ředitele Nižňanského bylo reakcí na článek v časopise Respekt. ČTK nemonitorovala onen článek, nemonitorovala tedy ani reakci na něj.
Kdyby to ovšem bývala přesto udělala, musela by z onoho článku v Respektu citovat a musela by také připomenout usnesení Rady STV, podle kterého byl ing. Radim Hreha odvolán Radou Slovenské televize a z jakých důvodů.
d) Radim Hreha nedostal ve zprávách ČTK prostor ke své obhajobě
Přiložené zprávy dokazují pravý opak. ČTK citovala ing. Hrehu nejen ve zprávách, ale vydala i zcela needitované plné znění jeho prohlášení, které k záležitosti 16. října vydal.
Ze zpráv je kromě toho zřejmé, že ČTK o jeho stanovisko sama aktivně usilovala.
e) ČTK se podílela na dehonestující kampani proti Radimu Hrehovi
Výše uvedené argumenty a přiložené dokumenty ukazují, že tomu tak nebylo.
Nejprve by ale bylo nutno prokázat, že nějaká taková „kampaň“ vůbec probíhala. ČTK nemá informace, že by někdo takovou kampaň vedl.
f) ČTK svým přístupem Radima Hrehu hrubě poškodila
Výše uvedené argumenty a přiložené dokumenty ukazují, že tomu tak nebylo. Naopak, ČTK se úzkostlivě snažila, aby její zpravodajství i v této záležitosti bylo maximálně neutrální, neboť v jakémkoli jiném případě by poškodila sama sebe.
Shrnutí
Je zřetelné, že ČTK i v situaci, která je velice obtížná pro každé médium – tedy kdy je objektem vlastního zpravodajství – vyvinula maximum úsilí k tomu, aby její zpravodajství bylo objektivní a všestranné.
Vedení ČTK s opětovným poukazem na to, že objektivnost a všestrannost zpravodajství je nutno hodnotit jako celek, zdůrazňuje, že existuje propastný rozdíl mezi tvrzením některých členů sněmovní komise pro sdělovací prostředky o neobjektivnosti servisu ČTK na straně jedné a jeho úspěšností na trhu nejen v České republice na straně druhé.
Je nepochybné, že skutečně neobjektivní agenturní servis by v konkurenčních podmínkách, kdy na českém i na slovenském trhu existuje servisu ČTK přímá konkurence, nebyl prodejný vůbec nebo jen výrazně pod cenou. Opak je pravdou, zpravodajství ČTK aktuálně využívají všechny redakce hlavních celoplošných médií a naprostá většina významných institucí a firem.
ČTK nedostala od roku 1993 jedinou výpověď od kteréhokoli ze stovek klientů na svůj servis, která by byla zdůvodněna jeho neobjektivností.
Naopak, široká paleta rozhodujících českých mediálních klientů v letošním obsáhlém průzkumu servis označila za spolehlivý, obsahově kvalitní a pro jejich práci z těchto důvodů nepostradatelný.
Přílohy:
1. Zprávy ČTK o volbě generálního ředitele ČTK v roce 2009
2. Dokumenty v plném znění, které vydala ČTK v souvislosti s volbou generálního ředitele ČTK v roce 2009