20.10.2010
V poslední době se na některých internetových serverech objevily spekulace o hospodářské situaci ČTK. Jejich autoři sice nezjišťovali v ČTK žádné faktické informace, ale bez jakýchkoli faktů dospívají k roztodivným závěrům.
Jejich hlavní teze jsou tyto:
a) že do hospodaření ČTK nikdo nevidí
b) že vedení schválně zhoršuje hospodářskou situaci, aby vytvořilo podmínky pro privatizaci do rukou členů Unie vydavatelů a dalších mediálních domů
c) že ČTK je hospodářsky na dně
Pravda je následující:
Skutečné výsledky hospodaření netají ČTK ani před zaměstnanci, ani před veřejností, ani před Radou ČTK. Jsou předmětem každoroční zprávy, která je předkládána Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Výsledky jsou auditované.
Vedení agentury Radě ČTK pravidelně předkládá rozbory hospodaření za každé čtvrtletí a následně komentáře k výsledkům hospodaření. Rovněž radu předem informuje o každém kroku, který by mohl mít významnější dopad na hospodaření agentury, a žádá o stanovisko. Rada je rovněž pravidelně informována o vztazích agentury s největšími klienty ČTK.
Privatizace ČTK není téma nové - hovoří se o ní už od roku 1992, kdy byl přijat nynější zákon o ČTK, který privatizaci předjímá (zákon č. 517/1992 Sb. §1, odstavec 2). Nicméně poslanci, senátoři a vlády dosud nikdy nedospěli k rozhodnutí. Případná privatizace není věcí managementu firmy, ale vlády a parlamentu. To se samozřejmě autorům konspiračních teorií kolem této záležitosti nehodí. Právě tak se jim nehodí prokazatelná skutečnost, že nynější management vyvedl ČTK z hluboké ztráty, v níž byla do roku 1996, a že agentura byla schopna v letech před krizí generovat zisk. To totiž staví na hlavu teorie o tom, že vedení společnosti dnes záměrně zhoršuje hospodářský výsledek a snižuje hodnotu firmy – jestliže nynější vedení agenturu ve ztrátě převzalo, pak pokud by mělo záměry, které mu zastánci konspiračních teorií připisují, stačilo ji v ní ponechat. A nikdo by se nedivil. Žádná postkomunistická agentura kromě ČTK se totiž dodnes neobešla bez výrazných státních finančních injekcí.
Skutečnost, že se i prosperující podnik v době rozsáhlé hospodářské krize ocitne v dočasných potížích, stejně jako řada podobných firem ve stejném odvětví, je pro někoho zřejmě příliš jednoduché vysvětlení. Platí sice pro většinu firem působících na českém mediálním trhu, ale pro ČTK platit zřejmě nesmí. Stejně jako se opomíjí skutečnost, že ČTK není hospodářsky na dně, ale může případnou ztrátu pokrýt z nerozděleného zisku, který připravila v letech prosperity na horší časy.
V porovnání se srovnatelnými zahraničními agenturami byl vývoj ČTK v posledních patnácti letech velmi úspěšný. Agentura je dnes stabilním, spolehlivým a kvalitně pracujícím zdrojem informací. Těší se velké domácí i mezinárodní prestiži. Po prodělání náročně transformace se dnes řadí k nejvyspělejším agenturám v Evropě. Je velká škoda, že to autoři některých článků, a ti kteří za nimi stojí, odmítají přiznat.