Novinky

Audioservis je už 20 let samozřejmou součástí služeb ČTK

05.11.2021

Česká tisková kancelář poskytuje svým klientům už od svého vzniku před sto lety tradiční zpravodajství, během uplynulých let ale získaly v její nabídce pevné místo i jeho moderní formy - od grafů přes audiozpravodajství až po videozáznamy nebo živě vysílané videopřenosy. Multimediální servis, se kterým ČTK začala už v roce 1924, kdy spustila vlastní fotozpravodajství, rozšířily například zvukové záznamy, které agentura ve zkušebním režimu představila na podzim 2000 a následující rok je zařadila do své standardní nabídky. Veřejně se jimi pochlubila před 20 lety, 7. listopadu 2001, kdy ČTK na svém webu o audiu poprvé informovala širokou veřejnost.

Na podzim 2001 už archiv zvukového zpravodajství obsahoval na 6000 záznamů a denně přibývaly desítky dalších, 7. listopadu třeba o chystaném muzikálu Janka Ledeckého o Galileu Galilei, přípravách na propojení dopravních systému Pardubic a Hradce Králové nebo návštěvě premiéra Miloše Zemana v ústředí firmy Motorola v USA. Mezi mluvčí se toho dne zařadil také hokejista Tomáš Vlasák, který se svěřil se svými dojmy po jasném vítězství české reprezentace nad Finskem na úvod Švédských her. Audioservis ČTK v té době odebíraly už více než čtyři desítky klientů, zejména soukromé rozhlasové stanice, i díky jejich přispění a zpětně vazbě se brzy ustálilo zastoupení jednotlivých druhů zvuků.

Největší zájem je od počátku o příspěvky z českých regionů, které agentura dodává díky své husté síti krajských zpravodajů. A zatímco před 20 lety tvořily zvuky od "krajánků" dvě pětiny všech audií, nyní je to už zhruba 60 procent. Výrazně je zastoupený i sport, který tvoří - s výjimkou loňského roku, postiženého koronavirovou pandemií - zhruba pětinu audiozáznamů. V naprosté většině jde o výroky osobností, necelých pět procent produkce tvoří telefonické depeše zpravodajů ČTK z místa děje. Počet záznamů, které zpravodajové agentury ročně nahrají a směnaři upraví a vyšlou do světa, se ustálil těsně pod hranicí 10.000, infobanka České tiskové kanceláře tak dnes obsahuje téměř 210.000 audií.

Ukázka záznamníků zvuku a starých telefonů na výstavě v ČTK. (Foto ČTK, 2021)

Nahrávání zvuku je dnes pro agenturní zpravodaje rutina, zpočátku je ale bylo nutné upozorňovat na to, že by bylo dobré pořídit použitelný záznam. "Dneska jsou redaktoři zvyklí, že audio by měli pořizovat s tím, že by mělo být využitelné i pro audioservis," popsal změnu v přístupu jeden ze směnařů Tomáš Helma. Od začátku se agentura soustředila na digitální záznam zvuku. Zkoušel se třeba minidisc (ve své době považovaný za jeden z nejkvalitnějších záznamníků zvuku, kde ale "přetažení" do počítače trvalo stejně dlouho jako záznam sám). Hlavně se ale používaly digitální diktafony, díky nimž je přenos zvuku do PC a hlavně z místa události do centrály a ke klientům záležitostí pár okamžiků. "Osvědčil se nám dřívější výběr nových digitálních záznamníků, dramaticky díky tomu poklesla poruchovost nahrávací techniky," stojí ve výroční zprávě ČTK z roku 2011.

Někdejší ministr obrany Vladimír Vetchý hovoří s novináři v areálu brněnského Zetoru. Četkaři tehdy zkoušeli diktafony na pásky. (Foto Otto Ballon Mierny/ČTK, 2000)

Kromě zvuku ČTK už 15 let nabízí také videoservis, kde hraje stále důležitější roli vysílání živých přenosů prostřednictvím internetu. Poptávka po streamování výrazně vzrostla zejména během pandemie covidu-19. Důkazem toho, že agentura sleduje trendy, bylo už v 90. letech zahájení spolupráce s mobilními operátory na zpravodajských SMS, od prosince 2010 ČTK nabízí služby pro chytré telefony nebo tablety a v současnosti dodává zpravodajství i do palubních systémů aut (včetně Škody Auto). Od dubna 2020 pak doplnily produkci zvukové podcasty, které vycházejí každý pátek jako přehled zajímavostí z domova a ze zahraničí. Tyto Četkasty také příležitostně nabízejí rozhovory se zajímavými osobnost a během festivalu Letní filmová škola, jehož je ČTK hlavním mediálním partnerem, se na jejich tvorbě podílejí i studenti žurnalistiky.

Redaktorka audiozpravodajství Kateřina Sýkorová při namlouvání Četkastu, zpravodajského podcastu ČTK. (Foto Roman Vondrouš/ČTK, 2021)

K průkopníkům nových technologií přitom patřila tehdejší Československá tisková kancelář již od svého vzniku v roce 1918. Mladému Radiojournalu dodávala své zprávy už v roce 1924, kdy rozhlasové vysílání dostalo pevnější řád, o dva roky později pak vznikla přímo v budově agentury hlasatelská kabina. Kromě běžného politického zpravodajství poskytovala ČTK rozhlasu informace z obchodování na burze (časté chyby při jejich přepisu byly mimochodem jedním z důvodů zřízení hlasatelny přímo v agentuře) nebo sportovních utkání, už tehdy nechybělo ani sněhové zpravodajství. Rozhlasová redakce existovala v ČTK ještě za protektorátu, od roku 1944 ale četli zprávy vlastní hlasatelé rozhlasu, kam zpracované zpravodajství z agentury proudilo potrubní poštou.

První sportovní přenos ze hřiště Sparty, u mikrofonu redaktor Josef Laufer z ČTK. (Foto ČTK)

K vlastnímu rozhlasovému vysílání se tehdejší Československá tisková kancelář vrátila po listopadu 1989. V srpnu 1991 zahájila agentura ve spolupráci s francouzským státním vysílatelem Radio France Internationale (RFI) vysílání zpravodajské stanice Radio Plus, v éteru ale vydržel kombinovaný česko-francouzský program jen rok a 127 dní. Zákon o České tiskové kanceláři, přijatý v říjnu 1992 a platný od ledna 1993, totiž ČTK zakázal provozování rozhlasového i televizního vysílání, a tak byla činnost rádia zastavena.

Na počátky audioservisu vzpomíná ve speciálním vydání Četkastu, zpravodajského podcastu ČTK, kulturní redaktor a četkařský pamětník Jiří Borovička, který v národní agentuře působil více než půl století.

Poslouchejte v aplikacích Spotify, Apple a Google Podcasts, Lecton a na webu podcasty.cz.

Další novinky