4.01.2024
Fotografie, které svět dosud nikdy neviděl, jsou zahrnuté v monografii o dlouholetém fotografovi ČTK Vladislavu Galgonkovi. Monografie, která vyšla v edici Olomoučtí fotografové, mapuje Galgonkovu předrevoluční fotožurnalistickou tvorbu z let 1973 až 1989, plnou emocí i skrytých příběhů v každodennosti reálného socialismu, řekli ČTK tvůrci edice. Do knihy vybírali z více než 5000 digitalizovaných černobílých snímků, které jim pro tyto účely zpřístupnila ČTK. Výstavu spojenou s představením knihy chystá na březen Studio G21.
„Jsme velice rádi, že vyšla kniha fotografií, které vlastně svět nikdy neviděl. Pochází z negativů, které byly digitalizovány až nyní, předtím existovaly jen v archivu negativů. Je to vlastně první ovoce projektu digitalizace fotoarchivu ČTK, který provádíme společně s Národní knihovnou České republiky za podpory státu. Doufám, že podobných plodů bude v budoucnu více. Ty fotografie, jejich autoři i publikum si to zaslouží,“ uvedl generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele.
Podle editorky knihy a kurátorky olomouckého Muzea umění Štěpánky Bieleszové bylo Galgonkovou každodenní prací "najít skrytý příběh v těch nejobyčejnějších situacích a v těch nejméně atraktivních prostředích". "Atmosféru doby před rokem 1989 se mu podařilo zachytit ve tvářích lidí, které potkával v továrnách, zemědělských družstvech či administrativních provozech. Dokázal s nimi navázat kontakt, trpělivě je motivoval k uvolněné póze," uvedla kurátorka Muzea umění, které spolu s Vydavatelstvím Univerzity Palackého (VUP) fotografickou edici připravuje.
Galgonek se podle Bieleszové vždy snažil obyčejné a neustále recyklované události socialistického koloběhu života zachytit z nečekaných perspektiv a tak, aby ve strojených kulisách reálného socialismu odhalil autentické emoce a okamžiky. Ve snaze o co nejzajímavější záběr se dokázal dostat na nepřístupná místa a nacházet invenční úhly pohledu. Známá byla fotografova vášeň pro fotografovaní z letadla nebo průhledy skrze předměty, nalezené na místě, uvedla editorka.
"Galgonkovi se i přes omezení doby, neustálý dohled cenzora i sevřenost fotoreportážního formátu podařilo v předrevoluční tvorbě docílit unikátního rukopisu. Jsem rád, že i šestý díl edice Olomoučtí fotografové opět nabízí osobitou retrospektivu, která funguje jak samostatně, tak také zapadá do pestrého konceptu celé knižní řady," doplnil ředitel VUP Aleš Prstek.
Sedmasedmdesátiletý Galgonek kariéru začal v 70. letech 20. století v dolech na Ostravsku jako dvorní fotograf průmyslových podniků, kde se učil pracovat s formátem dokumentární, reportážní i propagační fotografie. Postupně se vypracoval v předního regionálního fotografa ČTK, ve které strávil téměř 40 let. Jeho nápadité černobílé fotografie tvořily podstatnou část zpravodajství československých tištěných médií před rokem 1989.
Ve světě reportážní fotografie silně rezonuje i fotografova tvorba po sametové revoluci. Zachytil řadu mimořádných okamžiků, které byly oceněny na domácích i zahraničních fotografických soutěžích. Díky jeho mimořádnému profesnímu nasazení ho ČTK posílala také na diplomatické mise do zahraničí. V roce 1994 tak například fotografoval ve Vatikánu jmenování Miloslava Vlka kardinálem. V roce 1998 zase doprovázel jako fotoreportér Václava Klause při přijetí u japonského císaře Akihita. Byl také jediným fotografem, který směl být přítomen audienci Václava Havla u papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu.Edice Olomoučtí fotografové přibližuje dílo významných českých fotografů spjatých s olomouckým regionem. Vedle knihy snímků Vladislava Galgonka nabídla již také portrétní fotografie a akty Miloslava Stibora, avantgardu Karla Kašpaříka, dokumentární fotky Petra Zatloukala a Blanky Lamrové či ryzí postmodernu Michala Kalhouse.
Reportáž olomoucké kabelové televize ZZIP ze křtu knihy.