Novinky

ČTK K DISKUSI O HRADNÍM ZPRAVODAJSTVÍ

24.07.2003

Probíhající diskusi o zpravodajském krytí aktivit prezidenta ČR doprovázejí neúplné informace o práci ČTK a o okolnostech, které ji provázejí. Pokládáme proto za nutné uvést následující:

Od konce února, kdy byl nynější prezident zvolen do nejvyšší ústavní funkce, vydala ČTK o jeho aktivitách 1086 zpráv. Předmětem stížnosti tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky bylo pět z nich. Jedna stížnost se týkala otázky, kterou prezidentovi položil zpravodaj ČTK. Tiskový odbor KPR žádal, aby ČTK v těchto souvislostech učinila personální rozhodnutí.

První stížnost TO KPR ze 14. března se týkala zprávy o výzvě prezidenta k usmíření Čechů a Němců. Agentura napsala "Prezident Klaus odsoudil poválečný divoký odsun sudetských Němců" a po 30 minutách, ještě před upozorněním TO KPR, zprávu stornovala. Vydala její nové znění a poté plný text prezidentova prohlášení. Ředitel TO KPR v této souvislosti poslal generálnímu řediteli ČTK dopis, v němž ho vyzval, aby mu sdělil, jaká opatření, včetně personálních, byla učiněna. Generální ředitel v odpovědi vyjádřil nad chybou politování, požadavek personálních opatření nekomentoval.

Další tři stížnosti adresoval ředitel TO KPR generálnímu řediteli ČTK 16. května. První se týkala zprávy ČTK o prezidentově vetu zákona, který zaváděl daňové úlevy pro ZOO. V agenturní zprávě byla podle ředitele TO KPR z celého spektra důvodů vyjmuta pouze daňová záležitost. Generální ředitel ČTK výtku odmítl jako neodůvodněnou s tím, že zpráva prokazatelně obsahuje všechny důvody prezidentova veta.

Druhá výtka ředitele TO KPR se týkala informace o zamýšlené cestě prezidenta republiky do USA, v níž ČTK podle něj nepřesně citovala prezidentova mluvčího. I v tomto případě generální ředitel ČTK odpověděl, že agentura na znění zprávy trvá.

Třetí výtka ředitele TO KPR se týkala otázky, kterou hradní zpravodaj ČTK položil prezidentovi 15. května 2003 na Žofíně. Otázka obsahovala žádost o reakci prezidenta na skutečnost, že v projevech na tamní konferenci byl označen jako ten, kdo legitimizuje komunistickou stranu. Ředitel TO KPR označil otázku za vysloveně manipulativní s poukazem na to, že "pokud by na ni prezident odpověděl - a to jakkoli kromě odmítnutí - teprve nyní by došlo k legitimizaci této zlovolné interpretace ve věci, která není nezávažná". Ředitel TO KPR vyzval generálního ředitele ČTK, aby v tomto ohledu učinil nějaké personální rozhodnutí.

Další stížnost adresoval ředitel TO KPR agentuře 28. května. Týkala se zprávy ČTK z 23. května, která obsahovala nesprávnou informaci o hyperlinkovém spoji na nových webových stránkách Pražského hradu. Agentura zprávu opravila.

Poslední stížnost z 3. července se týkala flešové informace ČTK o svolání schůzky ústavních činitelů věnované otázkám minulosti. Zpráva ČTK uváděla:

Prezident svolá schůzku k pokusům otevírat otázky minulosti
PRAHA 3. července (ČTK) - Prezident Václav Klaus se rozhodl pozvat nejvyšší ústavní činitele ke schůzce, na které se budou zabývat současnými pokusy o otvírání otázek minulosti. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa. Schůzka se má zabývat problematikou odškodnění sudetských Němců i restitucí majetku, zabaveného na základě Benešových dekretů.
Termín setkání se v těchto dnech dojednává.

Text mluvčího prezidenta zněl takto:

Prezident republiky Václav Klaus je zneklidněn současnými pokusy znovuotevírat otázky minulosti jak ve vnitropolitické, tak i v zahraničně politické dimenzi. Česká společnost na počátku devadesátých let velmi obtížně nalezla konsensus ohledně pohledu na minulost a na způsoby zmírňování historických křivd. Tento konsensus nelze zpochybňovat.
Prezident republiky se rozhodl pozvat nejvyšší ústavní činitele - předsedu vlády, předsedu Senátu a předsedu Poslanecké sněmovny - k výměně názorů, jak čelit těmto pokusům. Termín setkání se v těchto dnech dojednává.

Ještě před vydáním fleše požádala ČTK prezidentského mluvčího o doplňující informaci. Tázala se, zda na schůzce půjde o česko- německé vztahy nebo o restituce nebo o obojí.

Mluvčí prezidenta v odpovědi uvedl, že půjde "o obě tyhlety záležitosti, které v sobě zahrnou několik různých druhů kroků a výroků..."

Po vydání fleše ČTK následovala telefonická stížnost ředitele TO KPR, na níž navazoval další telefonický rozhovor ČTK s mluvčím prezidenta obsahující žádost o upřesnění.

Vzhledem k tomu, že k prezidentově iniciativě došlo dva dny po návrhu německého ministra zahraničí Fischera odškodnit těžce poškozené sudetské Němce, žádala ČTK upřesnění, zda se schůzka bude týkat "současných problémů v česko-německých vztazích, zda se bude týkat výroků v poslední době". Mluvčí konstatoval, že "v obecné rovině ano, určitě, ano". V reakci na konstatování ČTK, že tedy půjde o odškodnění sudetských Němců, mluvčí prohlásil "asi existuje nějaký logický vývod z toho..."

ČTK má zvukové záznamy rozhovorů k dispozici.

Ředitel TO KPR zaslal 3. července řediteli ČTK písemnou stížnost, v níž formulaci ČTK označil za hrubou a zásadně zkreslující. Znění zprávy ČTK může, jak uvedl, poškodit zájmy ČR i mezinárodní postavení jejího prezidenta. "Jde o vysoce nezodpovědný čin veřejnoprávní tiskové agentury, bez ohledu na to, zda byl způsoben nedbalostí, nekompetentností anebo - což se snažím nepředpokládat - záměrně." Upozornil, že jde o patrně nejzávažnější případ dezinformace prohlášení prezidenta republiky.

ČTK vydává denně kolem 700 zpravodajských informací v češtině a zhruba 100 v angličtině. Podíl opravených zpráv se pohybuje kolem 0,33 procenta.

ČTK pravidelně publikuje plné texty prohlášení, deklarací, výzev, pasáží zákonů apod. a zařazuje je do zpravodajského servisu. Za poslední rok takových dokumentů vydala 196. Zveřejnění těchto textů podléhá redakčnímu rozhodnutí.

Kterákoli státní instituce krom toho může využít placenou agenturní službu Protext, která umožňuje publikovat v servisu ČTK jakýkoli text bez redakčního zásahu a v jakékoli frekvenci. Za poslední rok ČTK takových textů vydala 633. KPR tuto službu nevyužívá.

ČTK

24. 7. 2003

Další novinky